Pandula dohromady zaznamenal 17 bodů. „Mělo to svůj náboj, hrát proti bývalým spoluhráčům byl pro mne zvláštní, divný pocit. Ale musím to brát normálně, přestoupil jsem do nového klubu a chci s ním vyhrávat všechny zápasy,“ řekl třicetiletý basketbalista.
Hecovali jste se před utkáním se členy prostějovského týmu?
Něco samozřejmě proběhlo, psali jsme si.
Šli do vás při hře tělem víc než jiní soupeři?
Ani ne. Prostějov hraje pěkný basketbal, tvrdostí se to třeba s Děčínem nedá porovnávat. Je to normální rivalita.
Vy jste začal utkání prvními čtyřmi body, ale pak jste rychle nasbíral tři fauly. Projevila se v tom i přemotivovanost?
Nechci se vyjadřovat k výrokům rozhodčích, ale nahecovaností to rozhodně nebylo. Fauly se stávají, byly odpískané... Limitovalo mě to, musel jsem jít střídat.
Co v prodloužení rozhodlo ve váš prospěch?
Řekl bych, že širší rotace hráčů. My jsme byli odpočatější. Alespoň pro mě to platilo, i tím, že jsem tolik nehrál v základní hrací době. Jich bylo méně, na konci to bylo vidět, nebyli až tak aktivní.
Máte docela radikální sestřih...
No, to je takové nedorozumění, nedohodl jsem se s kadeřnicí. Nějak jsme se nepochopili a už se to pak nedalo vzít zpět. Nechtěl jsem to mít až tak krátké. Ale jinak se podobným způsobem stříhám běžně.