Nakonec jste neutekl. Zacloumá s vámi taková chvíle?
Určitě bývám dojatý, jen to nedávám najevo slzami. To víte, že jsem naměkko. Neříkám, že nejsem emotivní typ. Ale nedávám najevo city.
Říkáte, že se neopájíte úspěchy, nežene vás neukojitelná ctižádost. Ale mohl byste bez ní tolik dokázat?
Nevím, jestli bych to dokázal dělat, kdybychom se pohybovali někde ve středu nebo na konci. A když už člověk někde je... Ale říkám: nepotřebuji nikomu nic dokazovat.
Ani sám sobě?
(přemýšlí) Takhle: těší mě, když něčeho dosáhnu. To určitě. Ale abych to někomu dokazoval nebo prezentoval, to radši budu někde starnou, ať se klidně prezentují ti ostatní.
Je tenhle triumf vrcholem celé existence brněnského Gambrinusu?
Určitě je to krásné. Něco, co jsme ještě neměli. Ale tím to nekončí. Teď máme jaký rok? 2006? Ještě pár let to vydržíme.
Vzpomenete si ještě na začátky klubu v Žabovřeskách?
Není to zase tak dávno. Pořád před sebou vidím tu tělocvičnu, jak vypadala. Spartakiádní, s ribstoly.
Baví vás po těch letech pořád trénování stejně jako dřív?
Kdyby mě to nebavilo, tak to dělat nebudu. Je pravda, že už se proti dřívějšku někdy cítím unavený. Ale určitě nebudu chtít odejít s důchodovým věkem.
Můžete za tu dlouhou dobu říct, že jste odborník na ženy?
Já jsem nikdy netvrdil, že jsem na něco odborník. A na ženský už vůbec ne. Ženští odborníci jsou kecky. Nikdo nemůže tvrdit, že je odborník na ženský.
Hráčky očima hledaly blízké, aby je objaly B r n o - V hale byl takový rámus, že by si raději zakrývaly uši. Byla to vřava, kterou brněnské basketbalistky dosud nepoznaly. Ale mohly si ji vychutnávat, byla na jejich počest. Brrňanky pořádaly závěrečný turnaj prestižní Evropské ligy. Toužily jej poprvé v historii vyhrát. Vypůjčily si na to v Brně větší halu, přidaly mobilní tribuny. Při rozcvičení hráčky ještě svazovala, pivotka Kulichová dostala míčem ránu do hlavy, pak jej lovila na tribuně mezi diváky. Po zápase už mohla míč mezi ně hodit znovu, už jako oslavný rituál. Brno ve finále Evropské ligy porazilo ruskou Samaru 68:54 a mohlo slavit triumf, který nemá na klubové úrovni v historii samostatného Česka obdoby. Když v létě talentovaná Kulichová posílila Brno, ještě netušila, že za jediný rok pod vedením kouče Bobrovského bude zřizovat vitrínu na medaile. Je jednou z hráček, která může potvrdit, že v Brně dokážou basketbalové zázraky. Vzáří vyválčila s reprezentací, jejíž základ hráčky Brna tvoří a koučuje ji trenérský mág Bobrovský, titul mistryň Evropy. Včera dosáhla až na vrchol v prestižní Evropské lize. Brňanky si včerejší oslavy před plnými tribunami užívaly. Zatímco loni jim tekly po prohraném finále s ruskou Samarou slzy smutkem, včera štěstím. Hned po utkání se diváci chystali skočit na palubovku. Basketbalistky stihly ještě zvednout nad hlavu vítěznou trofej, kapitánka Machová odstřihnout na památku z koše síťku. Některé se stihly obejmout s příbuznými, třeba elitní střelkyně trojek Eva Vítečková. Hned po závěrečném hvizdu očima pátrala kolem palubovky, aby se mohla jít obejmout s tatínkem. Stihla to. Poté už basketbalistky obklopili nadšení diváci. Brňanky dokázaly, že jsou v Evropě nejlepší. |