Zuzana Hejnová už opět trénuje naplno. | foto: AP

Rychlost neztratila. Přidávám si, mám radost z tréninku, hlásí Hejnová

  • 0
Má za sebou další sezonu plnou bolesti. „Bez prášku ani nemohu stát,“ přiznala v srpnu po vyřazení v semifinále na evropském šampionátu v Berlíně. Dvojnásobná mistryně světa na 400 metrů překážek Zuzana Hejnová už je ale znovu v plném tréninku. A poprvé po hodně dlouhé době necítí při běhu žádnou bolest. „Užívám si to,“ hlásí s úsměvem.

Měla problémy s achilovkami i kolenem.

Před červencovým mistrovstvím republiky měsíc nezávodila.

I nad startem na evropském šampionátu v Berlíně váhala. Do Německa se Zuzana Hejnová nakonec vydala, ale uvízla už semifinále.

Až tehdy přiznala, že kvůli bolestem nemohla pořádně trénovat.

„Bez prášku na bolest momentálně nemohu ani pořádně stát,“ popisovala v útrobách olympijského stadionu.

Zuzana Hejnová v semifinále běhu na 400 metrů překážek na ME v Berlíně.

Také proto si vzala nejdelší volno v kariéře.

„Dva měsíce jsem v podstatě nic nedělala. Intenzivně jsem se věnovala svým fyzickým bolestem, chodila na rehabilitace, aktivně jsem regenerovala. Pak jsem odjela na dovolenou, kde jsem taky byla dost pasivní. Válela jsem se na pláži, koupala se. Dala jsem tělu odpočinek, který si žádalo,“ popisovala dvojnásobná světová šampionka.

Co všechno jste stihla?
Za dva měsíce opravdu dost. Odpočala jsem si, věnovala se jiným aktivitám a hlavně jsem nemusela myslet na trénink. Chodila jsem třeba i na fotbal na Slavii, to mě bavilo.

Na otevření muzea Slavie se přišla podívat i atletka Zuzana Hejnová.

Kdy jste se vrátila k přípravě?
Někdy kolem 10. října. A začala jsem hodně pozvolně, abych do toho nevlétla a nezačalo mě hned zase něco bolet. Zařadili jsme do přípravy i kolo, které jsem neměla v lásce, ale bavilo mě to. Odpoledne jsem měla vždycky nějaký běžecký trénink, nebo hry, u kterých se odreagujete. Posledních 14 dní v Česku už je to víceméně jen běžecký trénink. Mám z toho opravdu radost, po dlouhé době trénuju bez bolesti, rozeběhnu se a nic mě nebolí.

Kdy jste to naposledy zažila?
To už je fakt dávno. (usměje se) Mám teď takovou radost z každého tréninku, že jsem si dokonce i přidala, což vůbec nedělám. Včera jsem se měla jít jenom vyklusat, ale říkala jsem si, že je to škoda, tak jsem si přidala. Je to úplně jiný pocit, než když trénujete s bolestí. Pak z toho nemáte takovou radost.

Proběhla kromě kola nějaká další změna v přípravě?
Zásadní asi ne. Pořád trénuju s Danou (Jandovou), budeme klást hlavní důraz na to, abych zůstala zdravá. Fyzicky na tom jsem pořád dobře, nic jsem neztratila, což ukázaly všechny testy. Jen musím zůstat zdravá. Nově spolupracuju i s Robertem Změlíkem (olympijským šampionem v desetiboji). Dělali jsme spolu vyšetření, které vitamíny mi chybí. Dal mi i nějaké doplňky, snad teď budu mít to tělo vyladěné. Cítím se fakt dobře.

Co vám v procesu rehabilitace nejvíc pomohlo?
Asi nedokážu vypíchnout jednu věc, bylo jich několik. Lymfatické masáže, oscilace, fyzioterapie a tak dále. K tomu jsem odpočívala, neběhala jsem, jedla jsem různé doplňky. To všechno je důvodem, že jsem momentálně bez bolesti.

Přišel po evropském šampionátu v Berlíně i moment, kdy jste uvažovala o úplném konci kariéry?
Zatím jsem si neříkala, že bych už nechtěla závodit. Mrzelo mě, že sezona takhle dopadla, ale říkala jsem si, že není možné, aby mi něco nepomohlo. Proto myšlenky na konec kariéry nepřišly. Pořád mě to baví a po konzultaci s několika doktory vím, že je jen důležité zůstat zdravá. Že mám pořád na to podávat výkony, na které jsem byla zvyklá. A já tomu věřím.

Už v pátek odlétáte na více než měsíc na soustředění do Afriky. Co od něj čekáte?
Odlétám tam už týden před trenérkou a její skupinou, abych se dobře aklimatizovala. Trénovat začnu pozvolna a postupně bude příprava náročnější a specializovanější.

Plánujete v příští sezoně závodit i v hale?
To ještě uvidíme. Ona ta příprava k mistrovství světa v Dauhá, které je nezvykle v říjnu, bude strašně dlouhá. Neumím si představit, že bych jen trénovala a připravovala se na jednu akci. Když jsem zatím halu absolvovala, venku to pak bylo dobré. V polovině afrického soustředění bychom měli být rozhodnutí, kam budeme přípravu směřovat. Ale v hale bych závodila ráda.

Po evropském šampionátu v Berlíně jste prohlásila, že potřebujete každodenní péči fyzioterapeuta, kterou jste neměla. Změnilo se to?
Je zajištěné, aby tam pořád někdo byl. Dostali jsme na to peníze od svazu, pomohla nám i Dukla, takže je všechno tak, jak má být.

Jak jste zmínila, mistrovství světa v Kataru proběhne až v říjnu. Už víte, jak bude vypadat váš program na příští sezonu?
Program Diamantové ligy zůstane stejný, což je trochu problém. Určitě budeme muset vynechat nějaká kola a mít třeba 10 dní volno, trochu si odpočinout a pak trénovat směrem k mistrovství světa. Bude to asi oříšek pro všechny, zvláštní sezona i vzhledem k tomu, že za dva roky je olympiáda. Po mistrovství světa by mělo začít klasické volno, ale to už bude v době, kdy má začít příprava na další rok. Nejspíš se to dotkne haly, kterou vynechá hodně lidí. 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž