Šest mítinků, pět vítězství, taková je nyní bilance Jakuba Vadlejcha v letošní sezoně. „Vítězství se počítá, to je důležité. Historie se nebude ptát, za jaký výkon se udělovalo,“ říkal oštěpař po úterním klání v Ostravě.
„Moc jsem tu chtěl podruhé v kariéře vyhrát, jen jsem si myslel, že to bude za jiný výkon,“ přidal bronzový medailista z loňského mistrovství světa.
Když Tretru ovládl poprvé, bylo to v roce 2018 za výkon 88,36. Letos už překonal i 89 metrů, snil o hodu za devadesátimetrovou hranici.
Ale v Ostravě mu k prvenství stačilo 81,93.
Tyčkař Duplantis psal na Zlaté tretře historii, Vadlejch ovládl oštěp |
„Vůbec nevím, proč se mi neházelo dobře,“ dumal potom. „Přitom jsem se na začátku závodu cítil dobře. Je pravda, že byla zima a já mám mnohem radši, když je třeba i více než 30 stupňů. Prostě občas přijde den, kdy se s vámi technika nepotká. A občas vám takové dny pomohou k tomu, že si to příště naopak sedne. Aspoň si uvědomíte, že daleké hody nejsou zadarmo.“
Nebyl to jenom on, kdo se v sektoru trápil, za svými metrovými schopnostmi výrazně zaostávala většina soupeřů.
„Přišlo mi, že jsme se naprosto všichni trápili. Takových závodů už jsem během kariéry pár zažil,“ připomínal. Druhý Belgičan Herman za ním zaostal o 4,52 metru.
Navzdory občasným odpoledním přeháňkám se dlouho zdálo, že podmínky pro oštěpaře by mohly být příznivé. „Jenže pak přišel chlad a točící se vítr, který není pro oštěp ideální,“ líčil Vadlejch. „Snažil jsem se během závodu některé věci měnit, ale všechno, co jsem změnil, stejně nevyšlo. Takže jsem nakonec moc rád, i když to zní špatně, že jsem hodil aspoň necelých 82 metrů.“
Potřebuji jen ideální den. Vadlejch vyhlíží velehod za magickou hranici |
Je přesvědčen, že ostravský výkon nijak neovlivní jeho bojové nastavení do pátečního souboje na Diamantové lize v Lausanne.
Ve Švýcarsku touží po zdařilé odvětě s jediným oštěpařem, který jej zatím letos dokázal porazit - s indickým olympijským vítězem Čoprou.
Třetí Staněk: Nemohu být naštvaný
Koulař Tomáš Staněk na rozdíl od Vadlejcha startoval na mistrovství Evropy družstev v Polsku a po víkendovém nepovedeném závodě měl jasnou vizi: vrátit se na Zlaté tretře ke sportovní pohodě, která ho zdobila na začátku venkovní sezony.
Se třetím místem a nejlepším výkonem sezony 21,71 metru byl tudíž nadmíru spokojen. „Za takový výsledek v chladných podmínkách a po cestě z Chorzówa nemůžu být naštvaný,“ hodnotil.
V nově přesunutém koulařském sektoru nestačil jen na světového rekordmana Ryana Crousera a dvojnásobného olympijského medailistu Toma Walshe.
„Skončil jsem za velikány světové koule, ale zároveň jsem porazil medailisty z Evropy,“ spokojeně hlásil. Za ním totiž zůstali Filip Mihaljevič i Leonardo Fabbri.
Pozornost českého reprezentanta ovšem směřuje především ke zmíněným velikánům. „Vždycky je sledujete a snažíte se jim být co nejblíže. Dříve bylo 22 metrů něco, teď se hází v každém závodě a u Ryana je to skoro každý pokus. Ale aspoň je koule žádaná,“ přemítal. „Pak je zase složitější dostat se na mítinky, takže je důležité být na špici.“
Na Zlaté tretře si kromě souboje s elitní konkurencí vychutnal i působivou diváckou kulisu. „Fanoušci pracovali parádně. Vždycky si to tady užívám, atmosféra na stadionu je skvělá,“ liboval si.
Koulař Staněk vyhlíží napínavé střety s elitou: Budeme se fackovat častěji |
I s jejich pomocí po dvou pokusech do vzdálenosti 21,01 zamířil v páté sérii ještě o sedmdesát centimetrů dál.
Naladil se tím na další závod, kterým také v jeho podání bude Diamantová liga v Lausanne. Předchozí polský nezdar hodil za hlavu, navíc v Ostravě nebyl limitován ani bolavým kolenem, které odneslo technicky pokažené představení v Chorzowě.
„Jsem rád, že vydrželo a necítím se teď nějak hůř. Nebudu se na to upínat ani příště, protože tam budou stejně dobří kluci, takže budu opět soutěžit na plný ceres.“