Zatímco ve střední Evropě se lidé brodí sněhem, či v horším případě bahnem, na jižní polokouli je všemu jinak. Záplava zeleně uklidňuje oči a příjemné teplo svádí k dovádění. Atleti na jihu Afriky v rámci zimní přípravy dřou k nesnesení a prožívají soukromá tělesná pekla, ovšem v rajském prostředí. "Aspoň nejsme nabalení v šusťácích a nenosíme na sobě o pět kilo víc," ulevil si Mužík.
Jihoafrickou republiku pro Čechy objevil Jan Železný, světový oštěpařský rekordman, který tam se slovenským překážkářem Igorem Kováčem a dalšími členy tehdejší skupiny manažera Pospíšila rozbil tréninkový kemp na počátku devadesátých let.
Popularita místa postupem času stoupala a letos už si trojnásobný olympijský vítěz trochu postěžoval, že tam začíná být těsno. Do JAR se totiž v úvodu roku sjíždějí atleti z celého světa. Najdou vše, co potřebují, a navíc mají možnost zazávodit na kvalitně obsazených mítincích seriálů ABSA a Engen.
Potchefstroom je zhruba třicetitisícové univerzitní město, které leží více než patnáctset metrů nad mořem, což je jeho další výhoda. "Jedná se o nesmírně příjemné místo, kde můžeme trénovat na parádním travnatém stadionu, abychom šetřili nohy, na spoustě dalších travnatých ploch nebo na tartanovém oválu," vyprávěl Roman Šebrle, držitel světového desetibojařského maxima, který se ve vychvalovaném středisku letos objevil dokonce dvakrát.
Tréninkové pobyty jsou fádní. "Den začíná tím, že si spolu s Karlem Bláhou chodíme ve čtvrt na osm zaklusat," popisoval Jiří Mužík. Jeho tréninkový partner Šebrle vstává v osm a kolem desáté už začíná první fáze. "Pak oběd a trochu si pospat nebo zahrát nějakou hru," poznamenal halový mistr světa i Evropy a počítačový maniak. A odpoledne další a další práce.
"Aspoň večer si pak skočíme do blízké vyhlášené restaurace na pivko nebo na limču, jenom tak pokecat, nebo jdeme na internet," pokračoval Šebrle a přiznal, že na větší povyražení ani nezbývají síly. Až o víkendu se naskytnou chvilky volna a pak vyrážejí čeští atleti, mezi nimiž je několik náruživých rybářů, do místních vyhlášených lovišť.
"Nebo na golf," připomněl sedmadvacetiletý borec. Hřiště je hned vedle vzdušného a pěkného hotelu, na jehož chodbách se potkávají hvězdy zvučných jmen. "Celou dobu je plný atletů," vysvětloval Roman Šebrle a namátkou nadhodil jména jako Backley či Riedel.
Třeba Železný už je v Potchestroomu známou postavou. "Honzu dobře znají, oštěp je tam navíc hodně populární. Ale jinak se Jihoafričané spíš než o atletiku zajímají o kriket nebo pozemní hokej, takže máme klid," usmál se stříbrný olympijský medailista.
Navzdory tréninkovým mukám, které musel v Potchefstroomu podstoupit, jej považuje za nejlepší středisko, v jakém se kdy připravoval. "Je to špička. Například na Kanárech je to také kvalitní, ale po čtrnácti dnech už se mi chce domů," přiznal Šebrle. Klidně by kráčel v Železného šlépějích, který letos vydržel v JAR celé čtyři měsíce. "Tady se mi po třech týdnech ani nechtělo zpátky, kdyby se mnou byla Evča, klidně bych zůstal," připomněl svoji drahou polovičku, s níž čeká v září přírůstek do rodiny.
