Když se člověk podívá ke stropu, říká si, že váš světový rekord byl víc letem než skokem. Cítíte to tak?
Když skáču na nejvyšších výškách, skutečně si připadám, jako bych létal. Ale může to tak být vždycky, vůbec nemusí jít o světový rekord. Je to tak pokaždé, když mám ze skoku radost.
Kdy máte ze skoku radost?
Potřebuji mít dobrý rytmus a koncentraci. Mé přednosti jsou v kombinaci rychlosti a síly. Abych mohl skákat na nejvyšších výškách, musím skloubit obojí.
Odborníci kdysi odhadovali, že skočíte ještě výš. Mluvilo se o dvou a půl metrech. Proč se to nepodařilo?
Mým snem vždycky bylo skočit 245 centimetrů. O dva a půl metru jsem se nikdy nepokoušel, mělo to dva důvody. Za prvé mě zasáhla smrt mého trenéra. Byli jsme přátelé, byl mi velmi blízký. A pak jsem měl problémy se zraněními. Kvůli nim jsem nemohl k rekordu přidat centimetr nebo dva. Ale myslím, že ještě ve svém životě uvidím někoho dva a půl metru skočit.
Skáčete na extrémních výškách, nikdy jste z nich neměl zábrany?
Jako mladý jsem byl v tomto směru omezený. Ale jak jsem se vyvíjel, zjistil jsem, že žádná hranice neexistuje. Prostě jsem se snažil skákat, co nejvýš jsem mohl. Pak už jsem nikdy neměl z žádné výšky strach.
Kdy jste byl v kariéře na vrcholu?
Nebylo to v letech, kdy jsem skákal světové rekordy, ale v roce 1994. Cítil jsem se nejlíp. Desetkrát jsem v tom roce skočil dva metry čtyřicet. Dokonce jsem vyhrál i v Anglii v prudkém dešti, který nesnáším.
Máte slabiny?
Je tu ten problém, že nikdo nemůže být dokonalý. Samozřejmě že je tu pár technických drobností, které bych mohl zlepšit, abych mohl skákat výš.
Myslíte, že je v současném sportu možné vydržet celou kariéru bez vážných zranění?
Ta zranění nebyla ani tak vážná, jako spíš bolestivá. Zdravý můžete vydržet tři čtyři roky. Ale ne deset let.
Je pro vás těžké se po tolika zraněních vždy vracet?
První týdny to bývá psychicky obtížné. Rozhodující vždy bylo, když jsem si vnitřně uvědomil, že mám na to, abych se vrátil na stejnou úroveň jako předtím.
Pro mnoho závodníků je druhé místo dost, stačí někdy i vám?
(Sotomayor se široce usmál a zvedl ukazováček pravé ruky) Chci jenom vyhrávat. Samozřejmě záleží na soutěži. Jsou závody, kde mi jde hlavně o to skočit co nejvýš. Ale na olympiádě a mistrovství světa mi jde jedině o vítězství.
V Sydney na poslední olympiádě, kde jste se vrátil po roční přestávce po trestu za nález kokainu ve vašem těle, jste skončil druhý. To vás zklamalo?
Byl jsem vzteklý. Ale pak jsem si řekl, že to vlastně nebylo tak špatné. Rus Kljugin tehdy skočil svůj vítězný pokus za sucha, pak se rozpršelo a nikdo nebyl schopen reagovat. Jak moc déšť soutěž ovlivnil? Pro mě to bylo psychicky velmi náročné. V dešti jsem skákal dobře jenom jednou v životě, tehdy v té Anglii. Skákat v dešti je velmi náročné na kotníky. Povrch je mokrý a měkký, musí se měnit technika odrazu.
V Sydney jste se vrátil po roční pauze. Co pro vás tenhle závod znamenal?
Toužil jsem vyhrát. Jenže jsem rok vůbec nezávodil, takže pro mě bylo velmi obtížné soupeřit s ostatními. Měl jsem velkou motivaci vrátit se zpátky. Teď mi jde o to získat stejnou pozici, jako jsem měl předtím, být zase nejlepším výškařem na světě.
Jak vám bylo v tom roce, kdy jste měl za kokainový nález zastavenou činnost?
Byl to špatný čas a jen tak na něj nezapomenu. Budu to mít v sobě do konce života. Hrozilo vám, že nebudete závodit ještě další rok, přijdete o olympiádu, byl jste na slyšeních před arbitrážním soudem.
Jak jste snášel tlak?
Samozřejmě jsem se necítil dobře. Ale doma jsem měl velkou podporu. Proto jsem chtěl v Sydney hodně uspět, kvůli lidem.
Sledoval jste případ Čechů Ivana Pilipa a Jiřího Bubeníka, kteří byli nedávno na Kubě zatčeni a strávili několik týdnů ve vazbě?
Ne, nemluvme o politice. Neodpovím na tuhle otázku. Nic dobrého by to nepřineslo.
Co vás přimělo přijmout nabídku startovat na Zlaté tretře?
Rád přijedu. Mám velmi dobré vztahy s manažerem mítinku Adrejem Kulikowskim. Kam mě pozve, tam vždycky přijedu, protože je záruka, že bude dobře zorganizovaný. Budou to dobré závody, těším se.
Kdysi jste hodně závodil v Ostravě, Bratislavě i Praze. Jak na to vzpomínáte?
Vždycky mě to tady bavilo, i když naposledy, před třemi lety, jsem do Ostravy nepřijel, protože jsem se zranil. Dodnes vidím, jak můj trenér, který už bohužel zemřel, chodil v Bratislavě k řece krmit ptáky.
Byl pro vás důležitý výsledek na halovém mistrovství světa?
Chtěl jsem tu vyhrát, jako na každém důležitém závodě. Při mistrovství světa se nestarám o výšku, ale chci vyhrát. Nebyl jsem ve stoprocentní formě, ale v létě v Ostravě už budu. Budu skákat velmi vysoko, věřte mi. Problém je v tom, že po olympiádě jsem začal trénovat velice pozdě, takže jsem neměl tolik času trénovat na halovou sezonu.
KDO JE JAVIER SOTOMAYOR
Kubánský skokan do výšky se narodil 13. října 1967 v Limonaru. Je vysoký 196 centimetrů, přesto váží jen 76 kilogramů. Je velmi hbitý, a dostal proto přezdívku "Kočka z Limonaru". Od roku 1993 drží světový rekord výkonem 245 centimetrů. V letech 1993 a 1997 vyhrál mistrovství světa. Olympijský titul má jediný - a získal ho se štěstím. V roce 1992 vyhrál v Barceloně stejným výkonem, kterého dosáhli další čtyři soupeři.
TŘI REKORDNÍ SKOKY
Sotomayorovi bylo teprve dvacet let, když v roce 1988 ve španělské Salamance vytvořil svůj první světový rekord, 243 centimetrů. O rok později v portorickém San Juanu přidal další centimetr, a jako první člověk tedy přeskočil osm stop. Po závodě se objevily pochyby o hodnotě výkonu, protože osm stop v metrické soustavě přesně neodpovídá výšce 244 centimetrů. Mezinárodní federace ale výkon uznala. Současný světový rekord 245 centimetrů platí od roku 1993. Skočil ho opět v Salamance a v celém závodě měl jen tři pokusy. Před rekordní výškou překonal 232 a 238 centimetrů.
PROHRÁVÁ SE SLABOSTMI TĚLA
Sotomayorovu kariéru výrazně ovlivnila zranění. Stála při všech jeho velkých porážkách. Na mistrovství světa v Tokiu v roce 1991 se jen jednou pokusil o výšku 240 centimetrů, pak nemohl pokračovat pro bolest v noze. Vyhrál Američan Charles Austin. V roce 1995 při světovém šampionátu v Göteborgu prohrál s Troyem Kempem z Baham po sezoně, kdy pořádně nemohl trénovat. Na olympiádě v Atlantě startoval po operaci kolena a skončil až jedenáctý. V té době se spekulovalo o konci jeho kariéry. Z mistrovství světa 1999 se Sotomayor odhlásil pro zranění. Tehdy by ale stejně nemohl startovat, protože měl zastavenou činnost za pozitivní dopingový nález.
DOPINGOVÁ AFÉRA
V roce 1999 při Panamerických hrách ve Winnipegu měl Sotomayor pozitivní dopingový test na kokain. Mezinárodní federace ho podle pravidel potrestala dvouletým zákazem činnosti a Kubánec přišel o mistrovství světa v Seville. Sotomayor se hájil před arbitrážním soudem, ale prohrál. Mezinárodní federace mu nakonec trest přesto zkrátila na rok, takže mohl závodit na loňské olympiádě v Sydney, kde skončil druhý. Proti zkrácení trestu protestoval Švéd Arne Ljungqvist, šéf lékařské komise mezinárodní federace. Tvrdil, že Kubánec byl od nálezu na Panamerických hrách testován pozitivně minimálně ještě jednou. Sotomayor nikdy užití zakázané látky nepřiznal. "Nikdy jsem žádnou drogu nebral," hájí se.
POLITIKA
Sotomayor je hýčkanou hvězdou Castrova komunistického režimu. Politika často ovlivňuje jeho život. Dobře se zná se samotným diktátorem. Jako čerstvý světový rekordman v roce 1988 nemohl na olympiádu, protože ji Kuba bojkotovala. V roce 1992 odřekl účast na mezinárodním mítinku, protože mu Castro nařídil účast na oslavách kubánské revoluce. V roce 1995 dostal po mítinku v Berlíně otázku na rostoucí počet lidí, kteří se snaží uniknout z Kuby, odmítl ale odpovědět. Když byl v roce 1999 obviněn z dopingu, kubánský režim se za něj postavil. Na Kubě se spekulovalo, že za nález kokainu v Sotomayorově těle může americká výzvědná služba CIA.
ZNOVU PŘIJEDE DO ČESKA
31. května bude Sotomayor závodit v Ostravě při Zlaté tretře. Mítink pořádá agentura TK plus, která se dosud zabývala hlavně organizací tenisových turnajů. Ředitelem závodu je Tomáš Petera, trenér bývalého tenisty Petra Kordy. V dobách bývalého Československa startoval Sotomayor v zemi často. V roce 1994 se v Banské Bystrici pokoušel o výšku 246 centimetrů, čímž by vylepšil dodnes platný světový rekord.
