Jiřina Ptáčníková vyhrála skokanský mítink Pražská tyčka. | foto: ČTK

Trenéři ji nechtěli pustit závodit. Ale Ptáčníková na náměstí vládla

  • 2
Nechala si pustit písničku Awolnation od skupiny Sail, roztleskala publikum, přenesla se přes laťku ve výšce 450 centimetrů - a na doskočišti se šťastně smála. Tyčkařka Jiřina Ptáčníková ovládla 25. ročník závodu Pražská tyčka, který se konal na Václavském náměstí. "Přitom trenéři mě vůbec nechtěli nechat skákat," prozradila 30letá atletka.

Co tedy závod provedl s vaším bolavým stehenním svalem?
Potím se, jsem namazaná hřejivou mastí od hlavy až k patě, abych byla v teple celou dobu. Šli jsme z kratšího rozběhu, krásně jsme si zatrénovali. Od čtyř metrů jsem šla s holkama každou výšku. Večer sice padnu mrtvá, ale noha zatím drží. Trochu se mi to stáhlo, spíš se to přesouvá pod koleno. Honzík (partner Jan Kudlička, který závod také vyhrál ) mi to před dvěma dny namasíroval, udělala se mi tam modřina, asi se to začíná uzdravovat. Měla jsem to pod zadkem, teď těsně nad kolenem. Není to tak hrozné při běhu. Nevím, jaké by to bylo při delším rozběhu. Ale asi nepotřebuju prodlužovat rozběh, jak jsem zjistila.

O vašem startu tedy nebylo pochyb?
Trenéři mě nechtěli nechat skákat. Ale v úterý jsem se rozhodla, že bych strašně chtěla závodit, i kdybych měla jít ze šesti kroků. Tak jsme se dohodli, že rozběh na dvanáct kroků je něco mezi, že bych mohla i něco hezkého skočit. Ukecala jsem je, nechali mě se rozcvičit, slíbila jsem, že se budu hýbat celou dobu, aby mi to nezatuhlo.

Čekáte na konzultaci s vyhlášeným fyzioterapeutem Pavlem Kolářem?
Čekám, dneska nebo zítra by se měl vrátit. Ještě pořád nemám výsledky magnetické rezonance. Nevím, jestli už jsou. Pavel se na to ještě nepodíval, je na cestě z fotbalového Eura. Myslím si, že tam víceméně nic nebude. Když se mi to přesouvá, tak se to asi uzdravuje. Uděláme asi jen proudy nebo masáže a v sobotu to bude dobré.

Jaký máte normální rozběh?
Šestnáct kroků, takže teď jsem použila kratší a měkčí tyče. Dneska mi třeba vůbec nevadilo, že foukal protivítr, protože z kratšího rozběhu je to víceméně jedno, tam se tyč nedrží tak vysoko. Zjistila jsem, že mám strašně rezervy z dlouhého rozběhu. Když jsem schopná skočit 450 centimetrů tady z dvanácti kroků, tak musím z dlouhého skákat výš. Z tohoto jsem měla osobák 430.

Pak jste se ještě třikrát neúspěšně pokoušela o 460 centimetrů, přitom druhý pokus byl nadějný, že?
Ten byl krásnej, musím se pochválit.

V čem je kratší rozběh zrádnější?
Z kratšího rozběhu nenabere člověk takovou rychlost. Je víc času na techniku, ale v tréninku jsem skákala ještě líp. Ale je to tím, že jsem nemohla kvůli noze moc trénovat, skákat. Jsem ráda, že jsem si tady zaskákala, protože nevím, jestli budu mít do mistrovství Evropy nějaký závod. Jsem ráda, že jsem si spravila chuť.

Proč skáčete zrovna na písničku Awolnation?
Skáču na ní už pár let. Jednu dobu se mi zalíbila. Není to moc velké hecovadlo. Když se hodně vyblázním, je to špatně. Tak radši v klídku, je taková hezky rytmická.

Pražská tyčka

Mezinárodní závod ve skoku o tyči

Ženy: 1. Ptáčníková (ČR) 450, 2. Ledákiová (Řec.) 427, 3. Smetsová (Belg.) 427.
Muži: 1. Kudlička (ČR) 583 - český rekord, 2. Greibrokk (Nor.) 566, 3. Balner (ČR) 555.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž