Bouřlivá kulisa vyburcovala v posledních metrech třeba překážkáře Dukly Jiřího Mužíka. Až v cílové rovince se přehnal přes největší soupeře. K výhře mu stačil čas 49,71. „Hlavně že jsem doma vyhrál,“ oddechl si Mužík. Ještě v neděli závodil v Lille. „V pondělí jsem vstával v šest ráno, jel sedm hodin autobusem a jen tak tak dohonil letadlo. Bylo to až moc hektické.“
Finiši půlkařky Heleny Fuchsové z Olympu favorizovaná Letitia Vriesdeová ze Surinamu odolala. „Hrozně jsem chtěla vyhrát a diváky potěšit. Fandili skvěle, ale v závěru už jsem ze sebe víc nedostala,“ řekla Fuchsová. „Odložilův memoriál nebyl horší než Zlatá tretra,“ dodala odvážně.
Poprvé prožívá sezonu, v níž se jako bývalá čtvrtkařka věnuje výhradně běhu na 800 metrů. „Pořád se tu trať učím. Minulý týden jsme se v Aténách pokopaly. Šili mi nohu, a dostala jsem dokonce tetanovku. Proto jsem to dnes rozeběhla rychle, ale ke konci nebylo z čeho brát,“ popsala závod Fuchsová.
Netradiční trať si vyzkoušel dvoustovkař Radek Zachoval z Dukly. Kvůli štafetě nastoupil na 400 metrů a časem 46,38 si o 22 setin vylepšil maximum. Ještě sto metrů před cílem vedl, pak se propadl až na poslední, sedmé místo. Přesto byl spokojen. „Osobák jsem čekal. Mohlo to být i lepší, ale v závěru jsem vytuhnul.“ Jaká byla jeho taktika? „Žádná velká věda: napálit to a doběhnout.“
Jako dvoustovkařovi mu nic jiného nezbývalo. „Poslední ostrou čtvrtku jsem běžel loni v Turnově. Před závodem jsem byl trochu nervózní. Pomohl mi Karel Bláha, hecovali jsme se před startem.“ Málem zkušenějšího čtvrtkaře překonal.
„Tušil jsem to, má skvělou formu,“ chválil kolegu Bláha a přispěchal za ním s gratulací. Šance české štafety dostat se na mistrovství Evropy vzrostly. Oba atleti se dostali pod požadovanou hranici 46,5.
