Vážně vám při závodě nic nevadilo?
Samozřejmě vadilo: vítr. Od šestnáctého kilometru foukalo dost nepříjemně, tím pro mě závod skončil. (usměje se)
Neříkejte, že z Lipna, kde jste dlouho trénoval, nejste na vítr zvyklý.
Máte pravdu, na Lipně fouká fest. Ale v závodě se s tím nějak nedokážu vypořádat. Obdivuju vůli afrických běžců, kteří do toho jdou vítr nevítr, tempo jim neopadne. Zatímco mně utekla nejmíň minuta.
Velkou většinu závodu jste běžel sám, daleko za vámi a před vámi dlouho nikdo nebyl. Jaké to pro vás bylo?
Jsem na to zvyklý z tréninku, navíc tady bylo podél trati hodně lidí. Fandili a moc mi tím pomohli. Ale fakt je, že kdybych běžel s někým, bylo by to o něčem jiném.
Prý jste velký milovník steaků. Dal jste si nějaký i před závodem?
Před závodem ne, ale v týdnu jsem měl asi tři. Nemám důvod se šetřit: raději se pořádně najím, abych neběhal hladový.
