Jako česká dvojka za Janem Železným skončil sedmý na světovém šampionátu 2003, byl na olympiádě v Aténách. Jenže jej pronásledují zranění.
"Úplně zdravý jsem byl naposledy asi na tříměsíčním soustředění v Africe v roce 2002, od té doby se to táhne," říká jednatřicetiletý oštěpař, jenž má z té doby osobní rekord 85,74 metru.
Měl problémy s achillovkou, dvakrát byl na operaci s loktem, který jej trápí dosud.
"Letošní příprava byla do dubna výborná, tréninkové ukazatele jsem měl skoro lepší, než když jsem byl profesionál," líčí. "Čekal jsem víc, než teď hážu. Ale v dubnu se opět ozval loket, měsíc jsem laboroval, a když jsem se vracel do formy, zastihla mě zase achillovka."
Kvůli zdravotním problémům mu v pražské Dukle snižovali plat, a tak přešel do Kroměříže. Přesto pořád bydlí nedaleko Prahy a na Dukle občas trénuje pod vedením Dany Zátopkové. Ale jen podle toho, jaký má pracovní program.
Guzdek si totiž našel zaměstnání u cizinecké policie. "Začínal jsem na pasové kontrole, teď pracuju na Ruzyni na oddělení mobilního zásahu dohromady s ostřelovači.
Zní to akčně, nějaká napínavá situace byla," řekne jen. Nechce práci moc rozvádět. "Dělám čtyřiadvacetihodinové služby, mezitím mám tři dny volna, kdy trénuju. Chtěl bych vedení poděkovat, umožňuje mi sportovat."
Kdyby splnil limit na atletický světový šampionát v Ósace, musel by si na jeho dobu vybrat dovolenou. "Možná by se dalo vzít služební volno. Ale spíš tu dovolenou."
Nelitoval by, Ósaka je pro něj lákadlem. Stejně jako olympiáda v Pekingu, která jej stále drží u atletiky. "Sám sobě chci dokázat, že na to po všech trablech ještě mám."
 Oštěpař Miroslav Guzdek. |
