Jak je možné, že Collins ani s rostoucím věkem neztrácí rychlost a poráží mnohem mladší protivníky? „Hlavně je úžasné, že pořád ještě mohu závodit na takové úrovni,“ usmál se. „Moje tělo je vážně silné. Jím zdravě, pořádně odpočívám, efektivně trénuju – a to vše je důležité. Musíte se o tělo starat a pak uvidíte výsledky.“
Ve svých čtyřiceti letech zaběhl 60 metrů nejrychleji za 6,52 vteřiny, což nikdo v tom věku nedokázal. To se mu povedlo těsně před Ostravou na závodech v Mondeville, kde zvítězil. Předtím vyhrál v Jablonci a druhý byl na World Indoor Tour v Düsseldorfu.
Loni dva měsíce po svých čtyřicátinách překonal svůj osobní rekord na stovku – 9,93 vteřiny.
„Všichni můžeme běhat rychle. Ať už jsme mladí, staří, štíhlí, tlustí, černoši, běloši,“ tvrdí atlet z ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis.
Je přesvědčený, že se stále ještě může zlepšovat. A to je také důvod, proč ho stále baví závodit. „Sprint miluju. Tělo mi umožňuje dobře běhat, a tak nekončím,“ usmál se. „Pokud bych prohrával, nedostával se do finále, tak dobře, to bych možná o konci kariéry uvažoval. Když však stále mohu dobře soutěžit, tak to dělám.“
Jak tvrdí, respektuje to i jeho rodina, s níž žije na Jamajce. Ostatně manželka Paula ho doprovázela v Ostravě a po mítinku dostali od pořadatelů čokoládové srdce.
„Svoje děti miluju a chybí mi, ale otec musí pracovat a ony tomu rozumějí,“ uvedl Kim Collins. „Pokud jsem doma, tak se jim věnuji, vodím je do školy. To se vracím do normálního života.“
Jenže většinu sezony cestuje po světě. Od závodu k závodu, ze země do země. A často se vrací do Česka, kde je pravidelným účastníkem Zlaté tretry Ostrava. Běžel i v Chebu, na pražském Memoriálu Josefa Odložila a v této halové sezoně se představil také v Jablonci. „Do Česka se vracím rád, ale je to o tom, že musíte tam, kam vás soutěž zavede,“ podotkl.
O tom, že by startoval ještě na olympijských hrách v Tokiu, na svých pátých, nepřemýšlí. V roce 2020 bude mít 44 let.
„Vím jen to, že zatím nejsem připravený končit, protože moje tělo funguje. Takže dokud mi to tělo dovolí, budu běhat dál,“ prohlásil sprinter, který má pět medailí z mistrovství světa na dráze a dvě v hale. Tou nejcennější je titul světového šampiona na 100 metrů z Paříže roku 2003.
