Petra Kamínková při svém jubilejním desátém běchovickém triumfu.

Petra Kamínková při svém jubilejním desátém běchovickém triumfu. | foto: ČTK

Kamínková dřív Běchovice neměla ráda, ale už deset let jim vládne

  • 0
Od roku 1998 se už v Česku vystřídalo pět premiérů, ale mistrovství republiky v silničním běhu, tedy slavný závod Praha–Běchovice, má celou dobu stále stejného vládce – Petru Kamínkovou.

Jubilejní triumf vynesl běžkyni AK Olomouc triumf v anketě MF DNES o nejlepšího sportovce v Olomouckém kraji za září. "Jsem překvapená a potěšená, i když o anketě vím. Těší mě to tím spíš, že jsme se přestěhovali na Kopeček, to je taková vesnica a každý mi tady fandí," připomněla Kamínková své věrné příznivce, se kterými se potkává v hospodě U Kameňa, kterou s manželem provozují.

"Čím jsem starší, tím mě každé ocenění potěší. Navíc jsem se nikdy nedostala na olympiádu nebo jinou vrcholnou atletickou soutěž na dráze, takže takováto ocenění jsou příjemnou náplastí."

Co pro vás Běchovice znamenají?
Je to nejstarší závod v Evropě a hlavně mistrovství republiky v silničním běhu. Začala jsem Běchovice běhat v roce 1998 a pak jsem prohlásila, že už víckrát ne. Běží se totiž jedním směrem, navíc ženy běží zvlášť, a tak si nemůžu pomoct s nějakým chlapem. Když mu koukáte na paty a vzájemně si rozrážíte vzduch, tak vám to pomůže. Další rok jsem se ale na start postavila znovu, začala jsem vyhrávat, a tím jsem si Běchovice oblíbila. Navíc je to pokaždé poslední mistrovský závod v sezoně, takže pěkná tečka.

Jaký je recept na deset vítězství v řadě?
Jsem z toho taky dost překvapená. Na jednu stranu mě to těší, ale na druhou je trošku smutné, že se nesejde ještě větší konkurence. Pár vítězství jsem kvůli tomu měla s menším vypětím, ale častokrát jsem si první místo musela i hodně vydobýt. Každopádně je to moc hezké.

Už jen načasovat deset let za sebou na termín Běchovic formu a zdraví musí být náročné.
Jednou jsem i běžela s hodně silným nachlazením, ten závod pak patřil mezi ty, kdy jsem bojovala o vítězství až do posledních metrů. Ale jinak si nepamatuju, kdy jsem byla nemocná, nebo aspoň měla teplotu. Maximálně rýmu. Zdraví si totiž pořádně udržuju otužováním a pravidelným běháním.

Platí, že důležitým bodem vašich tréninků jsou každodenní výběhy do lesa?
Samozřejmě, byla jsem i dnes (v úterý). Jen minulý týden jsem měla jeden den volno, snad po dvou měsících. Než nedělat vůbec nic, tak jdu aspoň na půl hodinky do lesa.

Běháte sama, nebo máte parťáka?
Sama. Máme sice pejska, ale už je starší a běhat se nenaučil. Myslím, že bych ho tím odrovnala. Zkusila jsem to jenom jednou... (usměje se) Běhám sama. Dřív jsem běhala s lidmi z olomoucké Ligy 100, což bylo moc příjemné. Jenže pro mě je ztrátou času jízda do Olomouce a pro ně zase jízda za mnou na Kopeček. A hlavně mají strach se mnou běhat, prý bych je uhnala. (rozesměje se) Nechápou, že běhám jenom normálním tempem a když jdu volně, tak si normálně povídám. Moje tréninky jsou i regenerační, nejen samé makání. Třeba někoho ukecám v zimě.

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž