Je čas začít myslet na sebe, míní Dvořák

  • 1
Jablonec nad Nisou - Na trénink přijde s dobrou náladou, rozcvičí se, ale pak najednou není z čeho brát. Desetibojař Tomáš Dvořák neprožívá šťastné dny, tělo neposlouchá jako dřív, forma ho míjí. "Pořád se nějak nedokážu rozběhnout," krčil rameny tradiční sběratel cenných kovů na velkých akcích. Dvořák se pere dál, věří, že na srpnovém mistrovství Evropy se opět ocitne v tradiční pohodě. "Vždyť před Edmontonem to bylo stejné," připomněl minulou sezonu, v níž se ozdobil třetím titulem světového šampiona.

"Loni jsem si říkal, že to nemůže být horší. A vida. No jo, je sudý rok, mám své dny," vyprávěl s hořkým úsměvem Tomáš Dvořák při extralize v Jablonci nad Nisou, kde si naložil hned čtyři disciplíny.

Probleskly zprávy o vašich zdravotních problémech. Co se vlastně děje?
Doktoři říkají, že jsem v pořádku, testy jsou negativní. Zdá se ale, že se o mě v listopadu nebo prosinci pokoušela mononukleóza, vir po mě skočil a držel. Nevěděl jsem to, přechodil jsem ji a energetická ztráta po předchozí nemoci je znát.

Kudy z mizérie ven?
Kdybych tušil... Potřebuju dát tělu hrozný záhul, stejně jsem se rozhodl loni před Götzisem a dalo se. Správnou cestou by mohl být i odpočinek, jenomže já si nemůžu dovolit jenom to tak cmrndat.

Za dva týdny vás čeká premiérový desetiboj v Ratingenu. Nehrozí, že byste v současné situaci mítink vypustil?
Jsem tam smluvně vázaný, takže startovat budu určitě. Navíc musím v Ratingenu závodit, protože potřebuju splnit limit na mistrovství Evropy. Loni jsem při prvním desetiboji udělal 8527 bodů, teď na 8500 nemám. Snad to bude za čtrnáct dnů lepší. A když ne tehdy, tak určitě za dva měsíce v Mnichově. Naděje umírá poslední.

Limit byste přece mohl zvládnout později na Evropském poháru ve vícebojích.
Jenomže já nemám splněna nominační kritéria.

Co říká trenér Zdeněk Váňa?
"Zatím tápeme. Tomáš má zdravotní problémy, navíc je astmatik a alergik, ale nebere nic, žádné léky, kterými si normální člověk v klidu uleví. Ještě se neprojevila ani výkonnost, je to jedno s druhým a jeho psychika trpí, i když to nepřizná. Tomáš je ale závodník, dokázal to mockrát a třeba před Edmontonem se ocitl ve stejné situaci."

Pro mistra světa by se přece výjimka našla...
To ne, k těm klukům, kteří o start v českém týmu usilují, by to bylo nefér. A ohledně Ratingenu tak skeptický nejsem. Škoda, že není mistrovství světa, kde bych měl automaticky zajištěnou účast jako obhájce titulu. Soustředil bych se jenom na jediný závod na šampionátu.

Co když se příští sezonu bude celá kalvárie opakovat? Kde pořád brát další a další vůli?
Kdybych se takovou věcí zabýval, tak s tím můžu rovnou seknout. Atletika mě baví, stojí to za tu dřinu. Nebudu se stydět, že výkonnost půjde dolů a pořád věřím, že se jednou za rok můžu připravit na špičkové úrovni.

Nedávno jste oslavil třicáté narozeniny. Došlo na zamyšlení, nastane čas nějakých změn?
Možná se osamostatním. Nemyslím tím, že bych se rozešel s trenérem, ale asi se tolik nebudu podřizovat skupině, v mém věku už to není správné. Myslím, že jsem schopný trénovat sám. Chtěl jsem klukům pomoct, tak jsme se kodrcali autem po soustředěních, abychom ušetřili za letenky a vybírali si místa, kde jsme potom neměli štěstí na podmínky. Zřejmě už nazrála doba, kdy musím začít být trochu sobecký.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž