"Nikdy jsem nečekala, že bych mohla takovou cenu získat, hrozně si toho vážím," řekla 26letá česká překážkářka.
Jak vám to zní: Zuzana Hejnová - nejlepší atletka Evropy?
Je to hezké. Nikdy jsem nečekala, že bych mohla takovou cenu získat, hrozně si toho vážím. Vím, že to není zadarmo, ale za celosezónní dřinu. Potkala jsem tu spoustu lidí, kteří tuhle cenu získali, je hezké patřit mezi ně.
Odnesla jste si z Tallinu i nějaký speciální zážitek?
Seděla jsem u stolu se Sergejem Bubkou. Bylo to zvláštní, poprosila jsem ho o podpis. Smál se, že by měl spíš podpis chtít on ode mě.
Jak to dopadlo?
Mám jen já jeho podpis. Moc nejsem na to, že bych atlety obcházela, nikdy jsem podpisy nesbírala. Ale teď byl se mnou přítel Honza a pro něho jako pro bývalého tyčkaře byl Bubka vzor, takže to bylo tak trochu pro něj.
ŽIVOTNÍ MOMENT. Zuzana Hejnová se v Moskvě stala mistryní světa v běhu na 400 m překážek.
Byla jste nervózní, když jste si šla pro ocenění?
Hrozně. Bylo to dané angličtinou, na projevy nejsem moc zvyklá.
Připravila jste si vítěznou řeč, nebo jste tušila, na co vás na pódiu zeptají?
Měla jsem to trochu připravené. Říkali všem, na co se zeptají, aby tam člověk nestál a nevěděl, co říct.
Uvědomila jste si, že jste po oštěpaři Železném a desetibojaři Dvořákovi teprve třetí českou atletkou, která vyhrála tuto anketu?
Nevěděla jsem to, dokud jsem neviděla seznam vítězů. Byla jsem překvapená, myslela jsem, že i Bára Špotáková vyhrála. Mám radost, že patřím mezi těch pár, kterým se to povedlo.
V Tallinu byl také současný šéftrenér českých atletů Tomáš Dvořák. Bavili jste se spolu o jeho někdejším vyhlášení?
Vzpomínal, bylo to tehdy v Gentu a on měl den před závodem. Jen ho vyhlásili, ani nestihl večeři a šel se chystat na závod.
Říkáte si, jestli se pro vítězství v anketě dalo udělat něco víc?
Nenapadá mě nic, co by mohlo být lepší. Samozřejmě některé závody jsem mohla běžet rychleji, ale beru to tak, že jsem všechno vyhrála, a i když to třeba nebyl ideální běh, v danou chvíli jsem běžela nejlíp, jak jsem mohla. Snad jen ten svěťák, ale o tom se vůbec nedá spekulovat. Na začátku sezóny jsem od něj byla vteřinu, teď půl, ale pořád je to strašný kus cesty.
Do konce roku vás čekají ještě tři velké ankety - Atlet roku ČR, Sportovec roku a figurujete i v nominaci na nejlepší světovou atletku sezony. Na kolik triumfů se ještě cítíte?
Nevím, nechám se překvapit. Těšilo by mě být na vrchních příčkách, ale pořád to beru jen jako ankety.
V pondělí odjíždíte s tréninkovou skupinou do Tater. Bude ještě nějaká oslava úspěchu?
Oslav bylo dost, už je potřeba brát vážně trénink a zase se dostat do toho tréninkového cyklu.
