Tak nějak prý si to Josef Karas, který v pražském Olympu vstoupil do třetího roku v roli atletického kouče, představoval.
„A zní špatně, když to tak řeknu? Když kluci na podzim k nám do skupiny přišli, tak jsem říkal, že se budou zlepšovat, pokud zůstanou zdraví. A zůstali, odmakali všechna soustředění,“ těší šestatřicetiletého bývalého vícebojaře.
Právě na zdraví závodníků klade nemalý důraz, neboť dobře ví, že Helcelet se v tomto směru loni i předloni potýkal s potížemi. „Trénink musí být takový, aby ho atlet vydržel a mohl trénovat plynule. To je vždycky lepší, než když ho do něčeho tlačíte a pak musí kvůli bolístce vynechat dva týdny,“ předkládá svůj recept.
Rýsují se další limity
Bez chvil, kdy na svěřence tlačí, se prý ale neobejde. „Na soustředěních se kluci neflákají - makají, když je třeba makat. Ale taky musejí mít čas na odpočinek. A potom, když se blíží závodní období, už se do toho nemůže tolik šít. Tělo si odpočine a pak při svém mládí něco předvede. A oba kluci to teď předvedli, zazávodili famózně,“ pokyvuje hlavou.
Nejde však o první Karasovy trenérské vavříny, počítáme-li ty, které jsou nejvíc na očích. „Nezapomeňte, že dálkař Radek Juška si v pátek v Linci zlepšil osobní rekord o třináct centimetrů a výkonem 793 taky splnil limit pro ¨pražský šampionát. A reálné jsou jsou ještě další limity, budou na ně útočit překážkář Martin Mazáč a trojskokan Jirka Vondráček.“ očekává.
Ve skupině má dvanáct atletů, nicméně nikoho z nich nepovažuje za tahouna skupiny. Tedy ani třiadvacetiletého Helceleta, který už má ve sbírce páté místo z halového MS 2012 a čtvrté z halového ME 2012.
Setkání s trenérem Černým
„My to máme tak, že každý je na něco. Na odrazy jsou Juška s Vondráčkem, na rychlost jsou sprinteři, všichni si pomáhají navzájem. Takže máme dvanáct tahounů,“ přibližuje.
Při zmínce, že musí být příjemné začínat sklízet plody předchozí práce, se jen usměje. „Když kluci dobře odzávodí, tak z trenéra udělají frajera a on se pak může tvářit chytře. Mnohem lepší ale je, že všichni ve skupině už mají maturitu a studují. To je možná víc než limity,“ přemítá.
Jedna z gratulací, jež v neděli pobral v hale Otakara Jandery, jej potěšila zejména. To když za ním přišel Rudolf Černý, někdejší kouč Barbory Špotákové, který do loňského léta trénoval v Dukle vícebojaře Helceleta a Lukáše.
„Ruda nám fandil celé dva dny, byl výborný. Po závodech mi blahopřál, ale vlastně jsme si blahopřáli navzájem. Přece dobře vím, že oba kluky do loňska připravoval a tudíž má na jejich výkonech zásluhu i on. Jsem rád, že přišel a že už je zdravý,“ připomíná, že Rudolf Černý se potřeboval zotavit a vícebojaři tak na podzim nabrali směr Olymp.
