Co se stalo?
Prala jsem se s tím. Byla jsem přehecovaná, nedokázala jsem se uvolnit. A tohle bylo mé poslední mistrovství Evropy!
Zdravotně jste byla v pořádku?
Právě že ano, po všech těch patáliích. Nemůžu a nebudu se na nic vymlouvat, že by mě něco bolelo. Cítila jsem se dobře a doufala, že hodím daleko. Viděla jsem, že ta první skupina moc nenaházela. Díky tomu jsem nakonec byla možná až moc v pohodě. Ještě to budu dlouho vstřebávat.
Nebylo by lepší po dvou nevydařených pokusech házet ten třetí na pohodu, jako při rozcvičení?
Tak jsem do něj šla, jenže se ho nepovedlo dodělat, kruh byl rychlý a bohužel škrtl disk o síťku. Ono je někdy těžké, když se člověk se cítí dobře, skloubit ten pocit s technikou. Kdybych na to neměla... Ale já na to měla! Tohle mě bude hrozně mrzet. Tady ty medaile budou hodně hodně nízko. První dvě můžou hodit daleko, ale ty další podle mě ne.
Jak si spravíte chuť?
Nevím. Já chtěla hodit tady, to bylo z celé sezony nejdůležitější. Loni v Berlíně jsem měla patálie s achilovkou, tam jsem na tom dobře nebyla. Tady jsem byla zdravá. Rok jsem na tenhle závod čekala. A takhle to dopadlo.
Budete za rok na mistrovství světa?
Já nevím.
Až po sezoně se tedy rozhodnete, zda budete pokračovat v kariéře?
Nevím. Zatím jsem tady a vstřebávám, co se stalo.
