Jitka Bartoničková

Jitka Bartoničková | foto: Michal Sváček, MAFRA

Nejdřív dostala medaili. Pak nemohla Bartoničková do čtyř ráno usnout

  • 12
Je členkou bronzové štafety Rychlých holek v běhu na 4 × 400 metrů. Jitka Bartoničková je nádherným příkladem toho, že se vyplatí nezatrpknout a dál na sobě dřít. A také potvrzuje klišé o sportovcích, kteří s přibývajícím věkem vyzrávají. Až k medailím z mezinárodních akcí.

Benešovská rodačka Jitka Bartoničková má dvě bronzové: tu druhou od neděle, kdy se štafetou Rychlých holek skončila třetí v běhu na 4 x 400 metrů na evropském šampionátu v Helsinkách.

"Vlastně tomu pořád nemůžu uvěřit. Po závodě jsem do čtyř ráno nemohla usnout," vyprávěla 26letá běžkyně. Šťastná a unavená.

Vždyť v Helsinkách minulý týden běžela hned čtyři ostré čtvrtky, tedy víc než kilometr a půl. Její povedený týden začal už dvanáctým místem na hladké čtvrtce. "V něco takového jsem vůbec nedoufala," přiznala po pondělním příletu do Prahy.

Vešla do VIP salonku ruzyňského letiště, odložila batoh a na krk si pověsila bronzovou medaili ze štafety. Poté si s parťačkami připila šampaňským a pózovala fotografům tak dlouho, jak potřebovali.

Vůbec nevypadala, že něco takového zažívá poprvé. Jako by se po tom zlatavém koberci pohybovala denně. Ačkoliv je šestinásobnou českou šampionkou, na první medaili z velké akce si musela počkat až do šestadvaceti: po dodatečné diskvalifikaci jamajské štafety jí poštou přišel bronz z halového mistrovství světa v Dauhá.

Ovšem v Helsinkách si Rychlý holky pro svoje medaile doběhly rovnou. "Bylo parádní, že jsme tentokrát nebyly ochuzené o emoce a zážitky spojené s velkou medailí," líčila půvabná tmavovláska, jež ve finále běžela na třetím úseku.

"Klíčový bod přišel někdy před dvoustovkou. Ruská soupeřka do mě žďuchala ze strany a snažila se přes mě dostat," popisovala Bartoničková. Nápor Rusky však nakonec ustála: "Jsem ráda, že to tak dopadlo. Říkala jsem si, že za žádnou cenu nesmí projít! Potřebovala jsem Denče (Denise Rosolové) předávat na nějakém nadějném umístění."

A to se také stalo: Bartoničkové čas 51,12 by ve finále hladké čtvrtky na helsinském šampionátu stačil na zlato (byť je třeba brát v úvahu, že v tomto případě šlo o letmý úsek).

Senzační bronz přebil všechnu únavu, ale na ranní výběh v okolí hotelu, jež dámy ze štafety po nedělním finále v žertu plánovaly, už v pondělí nedošlo. "To by ani nešlo stihnout, v půl osmé jsme odjížděly z hotelu," usmála se Bartoničková.

Chystá se po vysilujícím týdnu odpočívat? V žádném případě! "Pokud se pro mě najde vhodný závod, poběžím. Mám formu a byla by škoda toho nevyužít."

Další magické datum bude následovat 24. července, kdy nasedne do letadla směr Londýn. Na svou premiérovou olympiádu! "Splnil se mi sen. Vážně jsem si myslela, že se toho nikdy nedočkám. Těším se, jak si to v Londýně užiju," plánuje Bartoničková.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž