Češka Amálie Švábíková během kvalifikace skoku o tyči na MS v Budapešti.

Češka Amálie Švábíková během kvalifikace skoku o tyči na MS v Budapešti. | foto: Reuters

Postup, rekord a obrovská úleva. A teď přijede rodina, těší se Švábíková

  • 2
Budapešť (Od našeho zpravodaje) - Když proletěla nad laťkou ve výšce 465 centimetrů, samým štěstím zatnula pěst. Hodně na ní bylo znát, jak si oddechla, že kvalifikační limit pro finále tyčkařek na mistrovství světa v Budapešti splnila.

„Obrovská úleva. Hned jsem si řekla: Ty v*le jsem ve finále na mistrovství světa! Bylo to skvělý,“ usmívala se spokojená Amálie Švábíková. O centimetr si vylepšila i osobní maximum pod širým nebem.

MS v atletice 2023

příloha iDNES.cz

Poprvé v kariéře ve finále světového šampionátu. Velká radost?
Jsem samozřejmě nadšená. Kvalifikace byla dlouhá, ale s tím jsem do ní šla. Musím říct, že jsem si to dneska fakt vybojovala. Že skočilo dvanáct holek 465 centimetrů, je neskutečné.

Čekala jste, že bude potřeba tolik?
Čekala, do kvalifikace jsem s tím šla. Samozřejmě jsem nevěděla, jak bude soutěž probíhat a když jsem viděla startovní listinu, trochu jsem se zděsila, abych pravdu řekla.

Kvalifikační limit byl vlastně o centimetr výš, než jaký byl váš venkovní rekord. Co jste si pomyslela, když jste to zjistila?
Já s tím už trochu počítala. Trenér si dokonce myslel, že to bude ještě výš, takže nás to tolik nepřekvapilo. Jediné, co mě překvapilo bylo, že do finále postupovalo jen dvanáct holek. Před rokem v Eugene to bylo patnáct, takže docela přísné.

Češka Amálie Švábíková během kvalifikace skoku o tyči na MS v Budapešti.

Mezi svými skoky jste měla docela dlouhé pauzy. Jak jste se s nimi vyrovnávala?
Očividně jsem se s nimi poprala dobře. (úsměv) Ke konci mi trochu docházely síly, tak jsem se snažila mezi pokusy nějak udržovat a šetřit. Jinak se snažím vždycky trochu rozptýlit, nesoustředit se jen na tyčku a na to, jak holky skáčou. Dost sleduju ostatní závodníky, obrazovku a v hlavě si promítám své skoky.

Jak složitá byla kvalifikace pro vaši psychiku?
Pro mě je každá kvalifikace nejtěžší věc. Byl to pro mě nejdůležitější závod, s tím jsem do ní šla. Teď bych si finále chtěla užít a zabojovat třeba o osobní rekord (v hale skočila 472 centimetrů).

Loňskou kvalifikaci v Eugene, kde jste do finále nepostoupila, jste v hlavě neměla?
Vůbec jsem se na to nesoustředila. Byl to nový závod, já jsem nový člověk, takže jsem se snažila mít čistou hlavu. Věděla jsem, že kvalifikace bude náročná, pro mě nejtěžší závod v sezoně, zvlášť, když ve startovce bylo 37 holek, což je extrémně vysoké číslo.

3. DEN MS: Postup pro Jíchovou i Švábíkovou. Richardsonová vládla stovce

U sektoru vlála i česká vlajka. Kdo vás přijel podpořit?
Ani nevím, kdo ji tam dal. Měla jsem tady bráchu s přítelkyní, ale na finále přijede celá rodina – dorazí i Ondra (Kopecký, desetibojař), takže se těším. Šetřili si to na finále, tak moc mi věřili… Ale i kdybych nepostoupila, budou šťastní a přijedou i tak. Každopádně jsem ráda, že to vyšlo a že na mě budou koukat.

Byla jste trochu pod tlakem, když si koupili lístky až na finále?
Samozřejmě, že trochu jo. Věděla jsem, že by bylo takové blbé, kdyby přijeli na finále a já se do něj nedostala. Zas na druhou stranu mě všichni uklidňovali, že se jedou koukat na atletiku a ať na to nemyslím.

Bude pro vás teď finále o to víc bez nervů?
Určitě budu mít menší nervy, než když jsem šla do kvalifikace. Být nejhůř dvanáctá na světě je nádherný výkon. Ale určitě nic nevzdávám a budu bojovat o nejvyšší příčky.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž