Mezi jeho studenty patřili třeba Ambrož, Čapek nebo Krampoul. Marně mu vysvětlovali, že se ve skutečnosti jmenují Abrhám, Čepek a Krampol. Vždy jen mávl rukou a řekl: „Kdo si to má pamatovat.“
Dostával zejména menší role strohých mužů zvyklých rozkazovat a vzbuzovat respekt. Nevadilo mu to. Do značné míry byl takový i ve skutečnosti.