„Já se jako čerstvě přijatý, jednadvacetiletý asistent režie přišel podívat do ateliéru, jak to pan režisér dělá, chtěl jsem vidět, jak vede herce. A zíral jsem. Poprvé v životě jsem viděl, jak celé dopoledne zkouší s panem Högerem, Zázvorkovou a malým klukem asi desetiminutovou scénu jako by šlo o divadelní výstup,“ vypráví Zelenka, mezi jehož nejznámější díla patří pohádka Nesmrtelná teta, dramata Návštěva staré dámy a Kanadská noc nebo seriál Ach, ty vraždy!.
„K mému údivu jsem viděl na place obstarožní, snad ještě prvorepublikové zvukové kamery, a to dvě. Netočil film po záběrech, ale po sekvencích! Filmovými kamerami! To byla pro mě naprostá novinka, do té doby jsem byl přesvědčen, že film se točí pouze po záběrech,“ upozorňuje.
Které dílo Františka Filipa máte nejraději?
Na Zelenkovu otázku, proč točí takto složitě „sto deset záběrů najednou“, mu František Filip odpověděl, že kvůli hercům.
„Celou tu herecky náročnou scénu chtěl jet v jednom tahu právě a jen kvůli hercům, kvůli kontinuálnímu herectví, v jednom tahu se jim to prý líp hraje. Herec především, řekl mi tehdy, a kdo Františka znal, ví, že se tohohle svého kréda držel celý život. Miloval herce, uměl si je vybrat a uměl jim dát prostor,“ vzpomíná.
Režisér František Filip se narodil v roce 1930 v Písku. Po studiích na FAMU začal pracovat pro Československou televizi a v průběhu dekád natočil jedny z nejznámějších tuzemských seriálů – Chalupáře, Cirkus Humberto i Byl jednou jeden dům. Z filmové tvorby se do paměti diváků zapsal například Ikarův pád, Kočár nejsvětější svátosti nebo Utrpení mladého Boháčka.
9. ledna 2021 |
