Nepůjde ovšem jen o pravidelné zvonění, ale také o výstavu, tematickou jízdu historickými vozy a další doprovodný program. Pravidelné odpolední vyzvánění během nadcházejících týdnů se stane nedílnou součástí nejen malostranského koloritu.
„Zvon ze Svatomikulášské městské zvonice neztratil svůj hlas, ale jak jsme zjistili při jeho průzkumu, stále zůstává funkční. My jsme proto pro něj hledali nový smysl. A ten podle našeho názoru spočívá v připomínce lidí, kteří se postavili proti totalitě. Vztah k městu se podle nás rodí skrze ty, kdo tvoří jeho identitu,“ vysvětlila Jana Adamcová, místopředsedkyně představenstva PCT, smysl celé připravované akce.
Od Abrahama k Žemličkovi. Pomník všech obětí ruské okupace čeká na své umístění |
Hlas zvonů se rozezní nad malostranskými střechami přesně v 15 hodin vždy v den, kdy konkrétní připomínaná osobnost zesnula či přišla na svět. Ani zmíněná odpolední hodina nepředstavuje náhodně zvolenou cifru. „Jde o okamžik, kdy na kříži zemřel Ježíš Kristus,“ řekla Jana Adamcová.
Oběti k nezapomnění
„Zvolené téma není náhodné. Je třeba si neustále připomínat hrdiny a oběti obou totalit 20. století. To představuje smysl celého projektu,“ popsala Hana Kordová-Marvanová (BEZPP), členka pražského zastupitelstva. Autoři akce zdůrazňují, že zároveň představuje odpověď na to, jak se tři desetiletí po listopadu 1989 nahlíží na některé aspekty spjaté s komunistickou totalitou.
Nezapomínejte na zločiny totality, zaznělo během piety za oběti komunismu |
„O této době by se mělo diskutovat s nadhledem a reflexí,“ zdůraznil Jan Kalous, ředitel Muzea Paměti XX. století. Projekt odstartovala včera výstava Oči Státní bezpečnosti na Kampě.
Ani místo pro ni vybrané není bez hlubšího kontextu. Třeba proto, že z oken tehdejšího Výzkumného ústavu plánování v Lichtenštejnském paláci Státní bezpečnost sledovala a dokumentovala v rámci akce s krycím názvem Čára–2 hosty, kteří na Vánoce 1974 mířili za Janem Werichem do jeho tamní vily. „K nim náležel i populární herec a signatář Charty 77 Pavel Landovský,“ sdělil kurátor výstavy Pavel Blažek.
Hrana za vojáky i kněze
Od zítřka se zapojí do vzpomínek také zmíněný malostranský zvon. Hranu nejprve zazvoní Janu Masarykovi, diplomatovi a ministru zahraničí v kritických válečných letech a poté mezi osudovými roky 1945–48. „Úděl Jana Masaryka totiž prochází oběma totalitami,“ řekl Jan Kalous.
O tři dny později se zvonění ozve na počest kněze, jezuity Adolfa Kajpra, jenž na konci 50. let zesnul v žaláři leopoldovské pevnosti na Slovensku. A například 23. září zvonění připomene plukovníka Alfréda Bartoše. Důstojníka, jenž velel úspěšnému desantu Silver A, vysazenému do Čech na konci roku 1941. Bartoš padl vlastní rukou v boji s gestapem v červnu 1942.
Proč zemřel Jan Masaryk? ptá se audiokniha. Vychází z dobových svědectví |
Za oběti totalit se bude sloužit také mše v kostele sv. Mikuláše. „Spolu s výstavou spustíme také webové stránky zvonypameti.cz, na kterých zájemci naleznou harmonogram zvonění a nabídku speciálních vycházek a komentovaných prohlídek s průvodcem,“ uvedla mluvčí PCT Klára Janderová. Na webových stránkách mohou zájemci nalézt stručné medailonky vzpomínaných význačných osobností.
V rámci doprovodného programu vyjede 7. října tematická jízda historickými vozy. Její trasa povede kolem pozorovatelen StB za odborného výkladu průvodců, součástí je též kurátorská prohlídka výstavy Očima StB a volný vstup na mikulášskou městskou zvonici.
Oči StB upřené na Kampu
Metropole 70. a 80. let zaznamenaná na snímcích a v dokumentech sledovačů ze IV. správy Federálního ministerstva vnitra ČSSR (FMV). Také to zájemci uvidí na panelové výstavě Oči Státní bezpečnosti otevřené v úterý na Kampě.
„Akce prezentuje historické osobnosti, významné události, kavárny, pražské ulice a další místa, která byla sledována příslušníky Státní bezpečnosti (StB) a zvěčněna jejich fotoaparáty,“ uvedl ředitel Muzea Paměti XX. století Jan Kalous.
KOMENTÁŘ: Seznamy StB, které měnily životy. Má lustrace ještě smysl? |
Na jednotlivých panelech defilují známé veličiny, které před listopadem 1989 symbolizovaly vzdor proti totalitnímu režimu. Objektiv „sledky“ zachytil v roce 1987 u Staroměstské radnice například Václava Havla s polistopadovým ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem a dalšími veličinami disentu.
Slídilové vytvořili v rámci akce s krycím názvem Jabloň na počátku roku 1977 na Břevnově jeden z posledních snímků filozofa profesora Jana Patočky, který zemřel o dva měsíce později. Příslušníci Státní bezpečnosti ho zde zvěčnili v doprovodu další význačné osobnosti, Jiřího Hájka, ministra zahraničí v kritickém roce 1968 a dalšího mluvčího Charty 77.
Chartista Patočka? I kdyby přežil výslechy, stejně by ho StB zabila |
„Správa sledování za sebou zanechala poměrně rozsáhlou dokumentaci, která je přesto menší částí původních písemností. Dochována je ve zvláštním fondu o 135 kartonech. Operativní svazky jsou v archivu pouze z centrály útvaru,“ vysvětlují autoři expozice. Fotografie ze sledování se výjimečně zachovaly také v operativních spisech dalších součástí Státní bezpečnosti. Jde například o záběry z pohřbu Jana Patočky z operativního svazku X. Správy FMV, tedy útvaru zaměřeného proti „vnitřnímu“ nepříteli.
Velmi málo se zachovalo filmových záběrů, pocházejí zejména ze snímků využitých k propagandě nebo jako výukové pomůcky. Československá televize některé v roce 1977 využila ve snímku Vysoká hra. Záběry západního diplomata zneužila proti bývalému řediteli Městských divadel pražských. „Jeden z panelů navíc je symbolicky umístěný i ve Svatomikulášské zvonici, která dříve sloužila jako pozorovatelna StB s krycím jménem Kajka,“ sdělil kurátor akce Pavel Blažek. Výstava je otevřena do 5. prosince 2023.
20. srpna 2023 |
