Krypta bude otevřena pouze u příležitosti akce Vyšehradský advent, která v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad proběhne od 26.11. do 18.12. Poté bude přístup do krypty opět uzavřen.
Lidé se do krypty podívají jen na pár minut. Nebyla totiž postavena s tím, že by se sem chodili lidé dívat. Není proto podle spolku Svatobor, který se o hrobku stará, připravena na to, aby tudy mohly proudit davy lidí.
Fotogalerie |
Poprvé se sem lidé podívají 26. listopadu, pak bude otevřena každý víkend až do 18. prosince.
Do krypty bude moci vejít pouze deset lidí najednou a uvnitř se smí zdržet pouhých deset minut. Každý z návštěvníků si bude muset vyzvednout v pokladně Starého purkrabství časovou vstupenkou, se kterou se dostane do Slavína.
Lidem se hrobka otevře poprvé od roku 1947. Dosud se dovnitř dostali pouze řemeslníci, pozůstalí nebo správci.
Pražané a návštěvníci hřbitova na Vyšehradě mohli ještě v polovině 20. století nahlédnout dovnitř prosklenými dveřmi. Ty ale při opravě nahradily dveře plechové.
Otevření SlavínaOtevřeno vždy o víkendu od 26. listopadu do 18. prosince od 12 do 16 hodin. Navíc ještě v pátky 2., 9. a 16. prosince od 13 do 14 hodin. |
"Po válce v letech 1947 až 1973 do krypty nevstoupil v podstatě nikdo. V roce 1973 ale byl stav památky už tak katastrofální, že musela být zahájena záchranná rekonstrukce, která skončila prakticky až v roce 2006," řekl předseda spolku Svatobor profesor Václav Liška.
Na Slavíně je pohřbeno padesát pět osobností, zejména literátů a vědců. Schválně mezi nimi chybí politici. "Vnímání osobností politiků a jejich práce se často v průběhu let diametrálně mění. Bylo tomu tak i v 19. století, proto mezi nimi Svatobor nevybírá," vysvětlil jednatel Svatoboru Václav Potoček.
Prvním, kdo byl na Slavíně pohřben, byl spisovatel Julius Zeyer. Toho následovali například malíři Alfons Mucha a Vojtěch Hynais, architekt Josef Gočár, pěvkyně Ema Destinová nebo vynálezce František Křižík. Zatím posledním, kdo byl na Slavína pohřben, byl v roce 1996 dirigent Rafael Kubelík.
Kdo je pohřben na vyšehradském SlavíněJulius Zeyer (1841 - 1901), básník, spisovatel a překladatel Wácslav Wladiwoj Tomek (1818 - 1905), historik; Josef Ladislav Píč (1847 - 1911), historik a archeolog; Josef Václav Sládek (1845 - 1912), básník a překladatel; Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), básník a překladatel; Josef Král (1853 - 1917), profesor filologie; Růžena Svobodová (1868 - 1920), spisovatelka; Jan V. Novák (1853 - 1920), literární historik; Jan Klecanda (1855 - 1920), spisovatel a novinář; Josef Václav Myslbek (1848 - 1922), sochař; Jan Štursa (1880 - 1925), sochař; Josef Gruber (1865 - 1925), profesor ekonomie; Vojtěch Hynais (1854 - 1925), malíř; Ema Destinnová (1878 - 1930), zpěvačka; Kamil Hilbert (1869 - 1933), architekt; Jaroslav Hilbert (1871 - 1936), dramatik; Antonín Klášterský (1866 - 1938), básník a překladatel; Alfons Mucha (1860 - 1939), malíř; Jan Kubelík (1880 - 1940), houslový virtuos; František Křižík (1847 - 1941), vynálezce; Oldřich Hujer (1880 - 1942), profesor filologie; Bohumil Kafka (1878 - 1942), sochař; František Xaver Svoboda (1860 - 1943), spisovatel; Josef Hora (1891 - 1945), básník, novinář a překladatel; Josef Gočár (1880 - 1945), architekt; Václav Špála (1885 - 1946), malíř; Karel Toman (1877 - 1946), básník; Jan Heřman (1886 - 1946), klavírní virtuos; Ladislav Jan Šaloun (1870 - 1946), sochař; Karel Engelmüller (1872 - 1950), divadelní kritik a historik; Vilém Zítek (1890 - 1956), pěvec; Jaroslav Kocián (1883 - 1950), houslista; Marie Pujmanová (1893 - 1958), spisovatelka; Jan Lauda (1898 - 1959), sochař; Karel Honzík (1900 - 1960), architekt; Ferdinand Pujman (1899 - 1961), režisér; Otakar Mařák (1872 - 1939), zpěvák; Karel Hoffmann (1871 - 1936), houslista; Josef Štefan Kubín (1864 - 1965), spisovatel; Jaroslav Fragner (1898 - 1967), architekt; Antonín Pelc (1895 - 1967), malíř; Richard Kubla (1890 - 1964), zpěvák; Vojta Novák (1886 - 1966), herec a režisér; Otilie Beníšková (1882 - 1967), herečka; Zdeněk Štěpánek (1896 - 1968), herec; František Maxián (1907 - 1971), klavírní virtuos; Kamila Ungrová (1887 - 1972), pěvkyně; Vítězslav Vejražka (1915 - 1973), herec; Antonín Strnadel (1910-1975), malíř; Eduard Kohout (1889 - 1976), herec; Ladislav Boháč (1907 - 1978), herec; Jaroslav Marvan (1901 - 1974), herec; Václav Bednář (1905 - 1987), pěvec; Rafael Kubelík (1914 - 1996), dirigent; Oskar Nedbal (1874 - 1930), dirigent a hudebník |
