Sněhu o pražských Vánocích moc nebývalo, ale Vltava zamrzala pravidelně

  2:09aktualizováno  2:09
V historii sledování počasí v české metropoli měly „bílé Vánoce“ jinou podobu, než napovídá toto označení. Sněhových nadílek moc nebylo, za to Vltava patřívala každou zimu až do napuštění vltavské kaskády před 60 lety bruslařům.

Bruslení pod Vyšehradem, 1905, foto Rudolf Bruner-Dvořák | foto: Archiv Muzea hl. m. PrahyMetro.cz

Ledový příkrov sevřel Vltavu a její hladina se změnila v jedno velké kluziště, hokejové plácky a rychlobruslařský ovál. Naposledy to takhle vypadalo mezi Jiráskovým a Železničním mostem v centru Prahy zřejmě v roce 1956, krátce předtím, než vodohospodáři naplnili přehrady vltavské kaskády.

Fotogalerie

A takhle to na řece před šedesáti a více lety probíhalo prakticky pravidelně. Její břehy se měnily v korzo, kde se na „bubíncích“, litinových kamínkách, ohříval čaj, voňavý grog či uzeniny.

Rtuť teploměru se v posledních letech o svátcích dere vzhůru. V historii to bývalo spíše naopak. Suchou nohou se šlo dostat přes Vltavu již od začátku listopadu. „Lidé řeku po ledě přecházeli již 7. listopadu,“ uvedly k roku 1504 Staré letopisy české.

Ve 20. století prožívali Pražané 22 Vánoc teplotně průměrných, 25 podprůměrných, tedy studených, a 53 nadprůměrných, tedy teplých, shrnují odborníci. Bílých Vánoc, kdy alespoň v jednom z těchto tří dnů sněžilo nebo se udržovala starší bílá pokrývka, bylo v uplynulém století pouze 27. To je o pět méně, než ve století předchozím. V dekádě 1971-80 nebyly bílé Vánoce ani jednou, naopak mezi lety 1931-40 jich bylo šest a v desetiletí 1961-70 pět.

I za časů, kdy pražské ulice pokryl sníh, nebyla jeho pokrývka nějak zvlášť výrazná. Málokdy byla v průměru vyšší než deset centimetrů. V uplynulém půlstoletí nejvyšší sněhová nadílka napadla v roce 1969, a to až 30 centimetrů. I tak se třeba Petřín, stejně jako další svahy, měnil v sáňkařskou dráhu a Pražané vyráželi na běžky třeba k hostivařské přehradě.

Odhadovat se nedá

„Střídání teplot není pravidelné, a proto se nedá spolehlivě odhadnout další vývoj. Výrazným příkladem může být extrémně studená zima v letech 1928-29, která se vyskytla v řadě poměrně teplých zim. Protikladem jsou období, kdy převažovaly studené zimy, například 40. léta 20. století, nebo mírné zimy,“ uvedl meteorolog Stanislav Racko.

Nej pražských vánočních zim

-20,3 stupně Celsia, tuto nejnižší hodnotu ukázal teploměr na Štědrý den v roce 1870. Týž rok na Hod boží vánoční spadla teplota až na -23,4 stupně.

Až -24,8 stupně ukázal teploměr na Štěpána v roce 1853. Naopak, plus 14,6 stupně bylo 25. a 26. prosince naměřeno v roce 1983 a 2015. Štědrodenní plusový rekord drží měření z roku 1977, bylo 12,9 stupně.

Šest arktických dnů s maximální teplotou pod -10 stupňů anály měření datují od 14. prosince do 19. prosince 1788. Až třiceticentimetrová sněhová pokrývka se v Praze nastřádala v roce 1969. V roce 1902 a 1938 měřila v průměru kolem 15 centimetrů.

Roku 1956 se zřejmě naposledy Vltava v centru města proměnila v ledový bruslařský ráj. Klementinum tehdy naměřilo nejnižší průměrnou denní teplotu -21,9 stupně Celsia.

Počasí se na hvězdárně v pražském Klementinu začalo pravidelně sledovat roku 1752. Nejednalo se však o novinku, meteorologické jevy se monitorovaly již o několik desítek let dříve. Neměly však povahu soustavného vědeckého bádaní.

Ledu a mrazivého počasí si lidé mohli užít například na počátku neblahé éry protektorátu Čechy a Morava. Roku 1940 provázely Vánoce podle klementinských archivů celodenní mrazy. O rok později se přes svátky teploty pohybovaly okolo sedmi stupňů pod nulou. „Holomrazy od 22. prosince až do konce měsíce byly s denními maximy kolem -5 °C. Ideální podmínky k bruslení zažívali Pražané v roce 1944,“ konstatují historické zápisy.

Až arktická chladna prožívali obyvatelé pražských měst na sklonku 18. století v časech vlády osvíceného císaře Josefa II. a jeho nástupců Leopolda II. nebo Františka I. V polovině prosince 1788 klementinské anály zaznamenaly šest arktických dnů s maximální teplotou pod -10 °C.

Ještě mrazivěji bylo podle meteorologů od 27. prosince 1788 do 8. ledna 1789. V Praze tehdy zaznamenali třináct po sobě jdoucích arktických dnů s maximální teplotou pod -10 °C.

Mráz sevřel pražské souměstí i okolo svátků v roce 1798. „Od 24.prosince do 27. prosince včetně byly zaznamenány arktické dny s maximálními teplotami -11 °C až -15 °C a s ranním minimem až -22 °C,“ lze vyčíst ze starých zápisů.

Autor:

Nejčtenější

Boleslav - Sparta 4:3, hosté třikrát dotáhli, v nastavení rozhodl Budínský

Michal Hubínek z Boleslavi (vlevo) a Libor Kozák ze Sparty svádějí souboj o...

Sparťanští fotbalisté třikrát vyrovnali, počtvrté už to nezvládli. Proto v báječném utkání 5. kola Fortuna ligy v Mladé...

Po pěti letech s jediným pohárovým zástupcem. Česku zbyla jen Slavia

Zklamaný Tomáš Chorý.

Ještě ani jednou v aktuálním pohárovém ročníku nekopli do míče, přesto už teď slávističtí fotbalisté vědí, že z českých...

Slavia - Liberec 1:0, duel bez diváků rozhodl Masopust, Stanciu nezářil

Slávisté se radují z branky, kterou otevřel Lukáš Masopust skóre v utkání s...

Slávističtí fotbalisté ani napopáté v novém ročníku nejvyšší soutěže neprohráli a zůstávají první v tabulce. Před...

Policie řeší vraždu šestiletého chlapce na Benešovsku, podezírá matku

Ilustrační snímek

Středočeští kriminalisté vyšetřují od čtvrtka vraždu teprve šestiletého chlapce. Jeho tělo nalezli policisté v jednom z...

To se snad ani ztratit nedalo, láteřil kouč Jílek. Tým chválil za výkon

Sparťanský kouč Václav Jílek diriguje své svěřence během zápasu Evropské ligy s...

Když po pohárovém utkání proti Trabzonsporu (2:2) přišel do kabiny, byl překvapený pozitivní atmosférou. „Kanga...

Další z rubriky

Lidé se skládají na nové zvony pro kostel svatého Haštala v Praze 1

Pražský kostel Sv. Haštala

Kostel svatého Haštala, který leží na Starém městě v Praze, se dočká dvou nových zvonů, které nyní nemá. Na jejich...

V chrámu sv. Víta uctili památku Václava IV., krále připomene výstava

V pátek uplyne 600 let od smrti krále Václava IV. Jeho památku uctili ve...

V pražské katedrále svatého Víta se ve čtvrtek konal pietní akt, na kterém arcibiskup Dominik Duka spolu s rektorem...

Na Karlově náměstí otevřeli vstup do metra, má nový vestibul a schody

Na Karlově náměstí finišuje oprava eskalátorů v metru a také začalo hloubení...

Po více než deseti měsících se dnes znovu otevřel vstup do metra na Karlově náměstí v Praze. Jsou zde opravené...

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?

Najdete na iDNES.cz