"Svá pracoviště zde bude mít přírodovědecká, 1. lékařská a matematicko-fyzikální fakulta, které patří k nejvýkonnějším vědeckým pracovištím v České republice a dosahují mnoha mezinárodně významných výsledků," sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek.
V nedokončeném areálu z počátku minulého století, kde dnes stojí pouze provizorní budovy, tak vznikne projekt s názvem Kampus Albertov, který má vyjít na 2,43 miliardy korun. "Pražský Albertov je ústředním místem budoucího rozvoje excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd," popsal budoucí líheň českých vědců Hájek.
O kvalitě vědeckého prostředí u nás hovoří úspěchy na mezinárodním poli. Ale s kvalitou pracovišť už to tak ideální není. "Je prostě znát, že budovy i jejich vybavení už příliš neodpovídají dnešním požadavkům a někdy byl problém se vůbec někam na přednášku vejít," svěřil se absolvent UK Jan Dvořák.
Zatím pouze architektonická studie. Podoba budov může být jiná.
Většina univerzitních budov na Albertově pochází z 19. století a nevyhovují po technické ani kapacitní stránce. Fakultám chybějí moderní laboratoře, pracovny akademiků, ale i prostory pro knihovny.
Evropské peníze míjejí Prahu třeba jen o pár set metrů
Nutno říct, že tyto neduhy jsou dány zejména nedostatkem peněz. A s jejich sháněním má univerzita při investicích přímo v Praze větší potíže než jinde v zemi. Nemůže totiž jednoduše využít evropských dotací.
"Získat finance z evropských fondů pro pražské projekty, kdy je Praha jedním z nejbohatších regionů v Unii, je trochu problém," vysvětlil proděkan přírodovědecké fakulty Jiří Zima.
To třeba není případ Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) ve Vestci v těsné blízkosti jižního okraje Prahy. Stavba špičkového vědeckého centra je naplánována na květen příštího roku a cena je podobná jako u Albertova - 2,3 miliardy korun. Ty jsou ale už placeny výhradně z evropských fondů.
Biocentrum na Albertově bude sdružovat špičkové experty v oborech genetiky, bioinformatiky, studia biomolekul, virologie, molekulárních patologií a mnoha dalších oborů. Výzkumy v těchto oblastech mají potenciál pro uplatnění v medicíně a biotechnologiích.
Globcentrum pak bude zaměřeno na studium globálních změn, rizikových přírodních procesů, vlivu činnosti člověka na přírodu a krajinu a zároveň na sociální, ekonomické a demografické dopady těchto změn.
Poznatky mohou být využívány pro praktickou aplikaci v oblastech, kde současná společnost čelí zásadním výzvám – pro řešení otázek potravinové a energetické bezpečnosti, populačních změn nebo mezinárodní migrace.
