"Během deseti let poklesl počet bytů vytápěných uhlím ve Středočeském kraji o 39 procent," potvrdila vedoucí oddělení informačních služeb z Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jana Slavníková.
Lidé totiž mění uhlí za dražší, ale ekologičtější plyn. Údaje však mohou být poněkud zavádějící.
"Nová zástavba, ke které v kraji hojně dochází, ředí podíl lidí topících tuhými palivy. V absolutních číslech tak ubývat lidí topících uhlím a dřevem vůbec nemusí," vysvětlil přírodovědec David Hradiský. Navíc upozornil, že někteří lidé si občas vypomáhají přítopem z jiného zdroje.
A potvrzují to i plynárny. "Hlavně na začátku a konci topné sezony registrujeme nižší odběr plynu, což je možné vysvětlit tím, že lidé si vypomáhají topením v kotlech, které jim doma zůstaly, než jim byl zaveden plyn," uvedl mluvčí RWE pro střední Čechy Pavel Zajíc.
Ve vytápění uhlím vede Benešov
Do sčítacích formulářů to lidé nemuseli uvést. "My máme za úkol sebrat a vyhodnotit údaje od lidí, nedokážeme zaručit, že odpovídají pravdě," podotkla Hana Himmelová z ČSÚ.
Navíc je i přes oblibu plynu podíl domácností v kraji vytápěných uhlím stále nejvyšší v ČR. "Stačí jediný člověk topící uhlím ve starém kotli, aby znečistil celou ulici," upozornil Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu.
Dalším problémem je, že obliba plynu není rovnoměrná. Nejvíce bytů vytápěných plynem je v ekonomicky silné Praze-východ, celkem 49 procent. Benešov naopak vede ve vytápění uhlím a koksem.
Lokálním znečištěním při inverzích pravidelně trpí třeba Kladno Švermov, Mladá Boleslav nebo vesnice, kde bydlí víc starších lidí.
