Desetina dětí ve školách hladoví. Poukázala na to ve čtvrtek lékařka Kateřina Cajthamlová. Proto je podle ní role školních jídelen stejně důležitá jako po druhé světové válce. Praha se už rok snaží změnit stravovací zvyky dětí, aby byly zdravější a lépe se učily.
Původ problému je dvojího druhu. Žáci jednak nejsou zvyklí jíst luštěniny či ryby, takže takové obědy častěji vyhazují. A jednak některým dětem rodiče neplatí obědy a nedávají jim svačiny, někdy dokonce ani snídaně, takže školák jí až večer. Vyplynulo to z dotazníkového šetření Asociace zřizovatelů školních jídelen na Praze 1, 4, 5 a 7 a pak ještě v jednom regionu na Moravě.
Školní jídelny v Praze
|
„Vyšlo, že deset procent dětí jí jen jedno jídlo denně - studenou večeři nebo polévku. Část dětí si navíc toto jídlo připravuje sama,“ uvedla předsedkyně asociace Cajthamlová. Dopady na děti jsou přitom patrné ve třídách.
„Víme o dětech, které nenosí svačinu a nemají dobrý pitný režim, protože to rodina zanedbává. Takový žák je bleďoučký, méně se soustředí a je více roztěkaný,“ konstatovala Dana Prošková, zástupkyně ředitele ze Základní školy Tusarova v Praze 7. Cajthamlová ještě poukázala na zhoršený zdravotní stav dětí v budoucnu.
Právě v sedmé městské části radnice před časem spustila projekt „obědové konto“, ze kterého platí žákům z chudých rodin obědy. To se v tuto chvíli v Tusarově škole týká asi osmi dětí. Na Základní škole Bítovská v Praze 4 podobnou službu zprostředkovala jídelna jedné skupině dětí přes charitativní projekt Women for women. Magistrát v posledních měsících provedl vlastní šetření na pražských školách, jeho výsledky považuje radní Irena Ropková (ČSSD) za alarmující.
„Pro mnohé děti je školní stravování jedinou formou teplého jídla za celý den. Bohužel je to fakt, který nemůže řešit jen škola a jídelna, začíná to v rodině. Chceme se ale pokusit zlepšit stravovací návyky dětí,“ uvedla radní s tím, že od loňska je na magistrátu nový odborník – metodik školního stravování, který školám zprostředkoval již několik kurzů a setkání. Drtivá většina (podle průzkumu 82 procent) kuchařek se chce učit vařit moderně. Magistrát pro ně připraví praktické lekce.
Je to hlavně o zvyku
Chuť, jak říká Cajthamlová, je zvyk. A ty se těžko mění, takže potrvá dlouho, než Praha přesvědčí děti, aby tolik neholdovaly přesoleným pokrmům, přeslazeným nápojům nebo čokoládovým tyčinkám.
Vyzkoušela si to kupříkladu zmíněná jídelna z Prahy 4. „Celkem se nám podařilo naučit žáky jíst čočku nakyselo a hrachovou kaši, ale trvalo to hodně dlouho,“ uvedla vedoucí jídelny Jana Hauptová. Nyní zkouší školáky nalákat na ryby, které jim upravují tak, jak je mají nejraději - smažené. Na jídelníčku se objevuje pstruh i losos, sladký oběd mají v jídelně jen dvakrát měsíčně.
Právě ryby, luštěniny a vařená zelenina se podle Ropkové v magistrátním průzkumu ukázaly být nejméně oblíbenými jídly. Favority jsou naopak méně zdravé pokrmy. „Žáci nejraději obědvají omáčky s knedlíky, špagety, buchtičky se šodó a ovocné knedlíky,“ řekla radní.
Podle Ropkové musí školy věnovat větší úsilí osvětě a úzce spolupracovat se školními jídelnami. Jinak totiž může dojít k paradoxní situaci, kdy se žáci ve třídě dozvědí, že knedlíky a tučné omáčky nejsou příliš zdravé, ale pak jim je jídelna naservíruje na talíři.
