Spokojení jsou žáci i učitelé, druzí jmenovaní o trochu více. Studenti a žáci oceňují dobré vztahy se spolužáky. Vyplývá to z průzkumu, který si nechal zpracovat magistrát po předloňské tragické události, kdy na Střední průmyslové škole na Třebešíně zemřela po šikaně žáků učitelka angličtiny.
„Vyplnilo je bezmála čtyřicet tisíc žáků a téměř čtyři tisíce pedagogů ze stovky pražských škol,“ říká o dotaznících radní pro školství Irena Ropková (ČSSD). „Žáci nejlépe zhodnotili učitelský sbor na střední a vyšší škole Václava Hollara, na Masarykově střední škole chemické, na Gymnáziu Jana Keplera, ve Středisku praktického vyučování a na Waldorfském lyceu v Praze 4,“ dodává. Konkrétnější výsledky zveřejněny nebyly a podle Ropkové se k tomu Praha prozatím ani nechystá.
Třebešínská tragédie
|
„Velmi si ceníme aktivity, kterou v oblasti bezpečného klimatu Praha vykonává, komplexní mapování situace je dobrý krok. Je dále třeba, aby město pracovalo s jednotlivými slabými oblastmi škol a prostřednictvím konkrétních kroků pomáhalo školám zlepšovat tyto slabiny,“ řekla předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Podle dat sociologické společnosti SC&C, u které si město průzkum objednalo, žádná škola nedopadla výrazně špatně. S výsledky se nyní seznamují ředitelé. Ústavům, kde je například nutné zlepšit vztahy ve třídě, chce Praha pomoci. Na dotyčné školy vyšle úředníky magistrátu, kteří se specializují na šikanu, nebo pracovníky z Centra sociálních služeb Praha, kteří budou spolupracovat se školními výchovnými poradci a třídními učiteli. Poté se zvolí vhodná strategie, která by měla problém vyřešit. Výsledky ale hovoří za celou školu, konkrétní třídy z nich vybrat nelze.
Magistrátní opozice s výsledky problém nemá. „Je důležité věnovat se podobným průzkumům, protože v souhrnu nikdo problémy nevidí, často ani učitelé,“ říká člen výboru pro výchovu a vzdělávání Petr Prchal (TOP 09). „V těch výsledcích nejsou žádné alarmující krajnosti. Otázka je, zda by se takovým výzkumem podařilo odhalit třeba to, co se stalo na Třebešíně,“ dodává. Praha podle Prchala investuje do prevence velké částky a je potřeba ji i nadále rozvíjet.
Odpověděla většina
„Na konci srpna byli ředitelé uvědoměni o celé záležitosti, v září proběhla pilotní fáze na pěti školách, ostrý sběr začal v říjnu a skončil v půlce listopadu,“ vysvětluje ředitelka výzkumu ve společnosti SC&C Jana Hamanová, která s výsledky seznámila vedení Prahy i zastupitele z odboru pro vzdělávání.
Žáci vyplňovali papírové dotazníky se zhruba osmdesáti otázkami, zabralo jim to půlhodinu. Ve verzi pro učitele bylo otázek více, ale oproti studentům mohli odpovídat i na internetu. V každé třídě byl během vyplňování pracovník sociologické firmy, který mimo jiné dohlížel na to, aby nedocházelo k ovlivňování ze strany pedagogů.
„Celkem se zúčastnilo 39 330 studentů a 3 953 učitelů. V případě žáků to činí osmdesát pět procent všech studentů středních škol (zřizovaných Prahou, pozn. red.), v případě pedagogů sedmdesát dva procent,“ říká Hamanová.
Podle jejího vyjádření nelze dělat žádné žebříčky, výzkum by měl sloužit jako zpětná vazba pro ředitele i hlavní město. Z výsledků ale lze podle Hamanové zjistit, že existují rozdíly mezi typy škol. Například učňovská učiliště na tom jsou o něco hůře než gymnázia.
Respondenti odpovídali na výroky a následně na čtyřstupňové škále hodnotili, do jaké míry se s daným vyjádřením ztotožňují. „Cítím se dobře mezi svými spolužáky nebo Netěším se na přestávky jsou typické výroky,“ vysvětluje dále Hamanová, která dodává, že se otázky týkaly pouze školy. Například na to, jakou mají žáci podporu od rodičů, se v dotazníku neptali. „Je to jeden z největších průzkumů, který jsme kdy dělali,“ řekla Hamanová.
Šetření probíhalo kromě základních a středních škol i v několika dětských domovech a nemocničních školách, které jsou zřizovány pražským magistrátem. V případě nemocnic na otázky odpovídali pouze pedagogové. V dětských domovech podle odpovědí převažovala spokojenost a přátelská atmosféra.
