ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Školy potřebují milionové dotace. Magistrát představil prognózu obyvatel

  • 2
Stovky milionů korun do rozvoje škol, ale též budoucnost zdravotnických a sociální zařízení, knihoven, parků, sportovišť anebo třeba hřbitovů. I jim se věnuje jeden z klíčových dokumentů pro budoucnost Prahy, prognóza rozvoje metropole a veřejné vybavenosti do roku 2030, zpracovaná do konce této dekády.

Studii představili odborníci z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a zástupci magistrátu.

„Nejkritičtější je situace ve školství. Poté následují sociální a zdravotní služby,“ vyjmenovala priority pro příští roky Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města IPR. Jde především o otázku základních i mateřských škol a nedostatku míst. „Je to ještě o něco horší, než uvádí IPR,“ dodal k tomu Antonín Klecanda (STAN), radní pro oblast školství, sportu a volného času. Tlak na školské kapacity zvyšuje migrace spojená s ruskou agresí na Ukrajině. Na základkách v metropoli se učí 10 tisíc dětí z Ukrajiny.

„To je jako kapacita 18 průměrných škol. Je tu také zápisová turistika, ta je plní z 20 procent,“ upozornil Klecanda. Nejhůře v tomto ohledu jsou na tom podle údajů IPR Praha 9 a Praha 10, deficit volných míst v obou obvodech dosahuje dohromady přibližně dvou tisícovek míst.

Za pár let budou muset úředníci řešit též to, jak zajistit další volná místa na středních školách. „Letos nastoupilo 12 500 prvňáčků, za devět let pro ně budeme potřebovat víc středoškolských míst,“ řekl Klecanda. I na ně navíc míří adepti především ze středních Čech. Podle výsledků prognózy by na středních školách mohla v roce 2030 chybět asi tisícovka míst. V roce 2050 by již měly kapacity středních škol mírně přebývat, a to asi o tři stovky pozic, shrnuje analýza IPR.

Prognóza
rozvoje školství
v metropoli

118 639 je kapacita základních škol na území Prahy

11 tisíc tolik chybí míst
v základních školách

10 tisíc počet ukrajinských žáků v pražských základních školách

Praha 10 této městské části chybí přes 1000 míst v ZŠ

Praha 9 tady chybí přes 990 míst

500 mil. –1,25 mld. cena za vznik jedné školy

5 počet ZŠ, jež by se měly stavět

7 budovy vhodné pro adaptaci na školy

Nejistý přítok peněz

Odborníci z IPR proto nachystali zmíněnou analýzu prognózy obyvatel. „Vše směřuje ke strategii rozvoje školství, jaké jsou jeho potřeby a způsob financování,“ shrnul studii Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro oblast územního rozvoje. Magistrát nebo městské části mají aktuálně připraveno přibližně 25 projektů nových školských zařízení. Nepůjde jen o novostavby, úředníci vytipovali asi sedm budov, které by město mohlo koupit a posléze přebudovat.

„Jsme schopni je získat díky Pražské developerské společnosti (PDS). Připravujeme také v případě potřeby nástavby a přístavby,“ vysvětlil Hlaváček. Na školská zařízení by se mohly změnit mj. Brandejsův statek v Suchdole či Dominikánský dvůr v Braníku.

Vzdělávací branže není rozhodně lacinou záležitostí. Vybudování jedné školy vyžaduje náklady pohybující se mezi 500 miliony až 1,25 miliardy korun. Hlavní město se proto neobejde bez financí od státu. To však v době přetrvávající ekonomické krize a vládních úsporných balíčků není jednoduché.

„Jsme z vlády pořád ujišťováni, že dotace budou. Podle vyjádření zástupců státu by v příštím roce měly kraje včetně Prahy dostat první peníze v menším objemu a v dalším roce by se příspěvek měl zvýšit,“ vyjádřil se Antonín Klecanda. Kolik skutečně ze státní kasy do metropole v příštích letech přiteče, ale vzhledem k neutuchajícímu jednání zatím jasné není.

Speciální kraj

„Analýzu vytváříme nejen z pohledu demografických trendů, tedy porodnosti, úmrtnosti či migrace. Řešíme ji také ohledně území, které lze zastavět, případně kam by situace dospěla, kdyby se nestavělo,“ objasnila Zdeňka Havlová.

Demografická data popisují hlavní město trochu jako „průchoďák“. Aktuální čísla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) shrnují, že za první pololetí letošního roku se populace opět zvýšila. Především stěhováním, a to takřka o 16 tisíc lidí, v převážné většině z ciziny. Z ostatních regionů ČR za prvních šest měsíců roku 2023 statistici zaznamenali přírůstek jen o 71 obyvatel. Zahraniční migrace má podle analýz z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv na celkovou demografickou, sociální a ekonomickou strukturu města.

Metropole se může pochlubit dalšími zvláštnostmi. „Praha byla jediným krajem, kde počet živě narozených byl vyšší než počet zemřelých,“ uvedl Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.

Naopak velkoměsto ve sledované době opustilo téměř 23 tisíc lidí. To přibližně o šest tisíc lidí převýšilo počet vystěhovalých za první pololetí roku 2022. Nezřídka Pražané město opouštějí kvůli dostupnějšímu bydlení ve středních Čechách. V pražská předměstí se tak podle údajů ČSÚ za první pololetí roku 2023 proměňují převážně lokality v blízkém sousedství hlavního města – Brandýsko, Říčansko či Mladoboleslavsko.

16. září 2014