Vojenské lesy a statky České republiky (VLS) nyní v hale takto nechávají přezimovat 800 tisíc budoucích zelenáčů, hlavně modřínů a buků, ale také osik, smrků a borovic.
„Hned jak v novém roce zima povolí, školkaři je vyexpedují lesníkům, kteří je použijí na obnovu lesů po kalamitách. Využijí tak chladné počasí, v němž se sadba dobře ujímá, než rtuť teploměrů dosáhne letních hodnot, což se v posledních tropických letech děje často již v březnu či dubnu,“ říká mluvčí VLS Jan Sotona.
Od konce listopadu panoval v okolí Lhoty čilý pracovní ruch. Školkaři sváželi sazenice dřevin z venkovních pěstebních ploch k balicí lince v nové hale, kde je uloží do speciálních přepravek. „Ty následně umístí na palety, zabalí a uskladní v hibernačním prostoru. Statisíce sazenic sem lesníci vojenských lesů naskladní dříve, než udeří mrazy,“ líčí postup prací Sotona.
Miliony stromků už jsou v zemi
„Technologie nám umožní efektivněji směrovat umělou obnovu do období, kdy jsou pro zalesnění optimální podmínky. Vedle podzimu je to celá zima nebo brzké jaro, kdy ustoupí mrazivé počasí,“ uvedl k novince ředitel VLS Petr Král.
Jak upozorňuje Jan Sotona, vojenské lesy za technologii zaplatily 26 milionů korun. Šedesátimetrová hala má tři části. V první je umístěna expediční a balicí linka, v druhé je chladicí sklad pro krátkodobé skladování a třetí část tvoří mrazicí neboli hibernační sklad, který zamezuje degradaci sazenic při dlouhodobém uložení.
„Skladování sadebního materiálu je zde zajištěno ve stálé teplotě od minus dvou do minus tří stupňů Celsia. Sazenice jsou v mrazicím zařízení paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Technologie umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoli v zimním nebo jarním období, kdy nastane, byť i jen krátkodobě, vhodné počasí,“ upřesnil vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.
Ještě nějaký čas ale budou školkaři vozit malé stromky nejen do lhoteckého skladu, ale rovnou do terénu. Vojenské lesy totiž finišují s podzimní výsadbou. Spolu s tou jarní jde navíc o historicky největší zalesňovací akci, při které se do půdy dostane zhruba 23 milionů sazenic.
Boj proti kůrovci. Lesy ČR zvýší výsadbu na 55 milionů stromků |
„Více než dvě třetiny z tohoto počtu tvoří listnáče jako buky, habry, duby či olše. Smrk je zastoupen z osmnácti procent,“ říká Sotona.
VLS se při obnově soustřeďují v první řadě na oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou. Nicméně sází se také v Brdech, kde státní podnik spravuje porosty na území současné chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. „Kalamita se jim zatím naštěstí vyhnula, situace je tam výrazně lepší,“ říká mluvčí VLS.
Středočeši pomáhali nejvíc
Lokality, z nichž po napadení lýkožroutem zmizely vzrostlé jehličnany, se snaží lesníci doplňovat téměř neustále. Ve zmiňovaných Brdech už v předchozí sezoně dostali do země 1,2 milionu sazenic. Zároveň se je snaží chránit před okusováním zvěří. Pomoci má ve srovnání s předchozími lety masivnější odstřel zvěře. Lesníci se chtějí zaměřit na vysokou, ale také na černou zvěř.
Přestože se v CHKO Brdy loví méně, mělo by být do konce roku zastřeleno o desetinu více zvířat než loni. Na území brdských honiteb divize VLS Hořovice to v roce 2018 bylo 1 121 kusů. Jinde, třeba na Karlovarsku jsou počty až trojnásobné.
Tisíce Čechů se zapojily do obnovy lesů, vysázeli statisíce stromků |
Do obnovy napadených lesů zapojil státní podnik Lesy České republiky (LČR) rovněž veřejnost. V druhé polovině října k tomu využily Den za obnovu lesa. Na čtrnácti místech po celém Česku se sešlo 31 tisíc dobrovolníků. Přičemž ve středních Čechách měla akce největší odezvu. Do Vráže na Konopišťsku dorazilo pět tisíc lidí, kteří zasadili 50 tisíc nových stromků.
„Nešlo nám o rekordy, ale zájem a nasazení účastníků byly obdivuhodné. Chtěli jsme veřejnosti představit les 22. století, který už dnes sázíme a v příštích letech budeme sázet v ještě větší míře,“ komentoval Den za obnovu lesa generální ředitel LČR Josef Vojáček.
V souvislosti s kůrovcovou kalamitou nabízejí Lesy ČR i VLS dřevo na otop. Lidé pro něj mohou dorazit na předem určená místa. „Naložit ho mohou přímo v lese, kde se právě těží, případně si dřevo vyzvednou v manipulačním skladu,“ říká Jan Sotona. Lesy ČR pak kalamitní dřevo skladují na pozemku lesní správy v Kácově na Kutnohorsku.
Kůrovcová kalamita v kraji
|
