„Je to v podstatě uzavřený dvorec,“ vysvětlil princip ochrany Žofína místostarosta sboru dobrovolných hasičů Prahy 1 Filip Dvořák (ODS). V případě povodní to podle něj znamená, že skupina hasičů zůstane po dostavbě uzavřena uvnitř na prostranství kolem paláce. Na sestavení zábran účastníci začali pracovat v 08:00 a dokončili je v 10:40, cvičení se celkem zúčastnilo 64 lidí.
Materiál ke stavbě zábran se skladuje přímo na ostrově v podzemním prostoru, čímž se liší od celoměstského mobilního systému, který se v případě povodní rozváží ze skladu v Dubči. Systém na ostrově zahrnuje také uzavíratelné šachty pro vzduchotechniku a tři studně, do kterých odtéká srážková voda. Ta se poté přečerpává ven, k čemuž slouží dieselgenerátor.
Zábrany kolem Žofína se liší od celoměstského mobilního protipovodňového systému, který spravuje magistrát. Ten je složen z úzkých hliníkových hradidel montovaných na sebe. Na Slovanském ostrově se využívají jednolité plechové desky. „Systém je to náročnější, ale úspornější na uložení,“ řekl Dvořák.
Žofín byl po povodních poškozený
Během stoleté povodně v roce 2002 zaplavila voda z Vltavy celý Slovanský ostrov. Palác Žofín byl vážně poškozen, škody na něm se vyšplhaly na 46 milionů korun. Celkově napáchala velká voda v Praze 1 škody za 400 milionů korun. Při velké vodě v roce 2013 voda ostrov nezaplavila.
Pražský magistrát vložil od roku 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Město nechalo vybudovat asi 20 kilometrů zábran a vrata uzavírající Čertovku, na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město postupně obnovuje i potoky a říčky a buduje protipovodňové valy. Zatím nevyřešena je ochrana Šáreckého údolí, Lahovic, Lahoviček a Sedlce. Letos plánuje magistrát podle radního města Michala Hrozy (TOP 09) posílit protipovodňovou ochranu v oblasti Josefova.
