Mluvčí ministerstva Simona Cigánková pouze sdělila, že stavby byly prohlášeny kulturními památkami v letošním roce.
Ministerstvo podle mluvčí odmítá tvrzení dvou odborníků z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT, podle nichž úřad nevěnuje dostatečnou pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto staveb za kulturní památky.
„Odbor památkové péče ministerstva kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí, ovšem nemůže je ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období, nejenom poválečnou architekturu,“ doplnila Cigánková.
Odbor památkové péče se podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných staveb v Praze - krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.
Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT podali nedávno návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény.
Uvedli zároveň, že ministerstvo kultury již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice.
Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku například začalo již koncem roku 2016.
Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.
Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.
Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.
