„Jeden z požadavků Jana Palacha byl i okamžité zastavení sovětské propagandy na území našeho státu. Je podle nás trestuhodné, že dnes v našem státě šíří ruskou propagandu přímo náš prezident,“ prohlásil na shromáždění v horní části Václavského náměstí Martin Přikryl ze spolku Podhradí.
Spolek Podhradí založili organizátoři protestů proti Zemanovi, a platforma Bez komunistů.cz. V nedělním prohlášení určeném oběma komorám Parlamentu vyzvali poslance a senátory, aby se „činy prezidenta mnohem vážněji zabývali“.
Akce začala v 16:00 u hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, kde lidé zapálili svíčky a s dalšími v ruce se vydali do centra Prahy. Ze hřbitova se na pochod v klidu a bez provolávání jakýchkoliv hesel vydalo podle odhadu ČTK zhruba 150 lidí. Na náměstí Jiřího z Poděbrad se k nim připojilo na 50 lidí, kteří nesli ukrajinské vlajky a transparenty odsuzující vměšování Ruska do ukrajinských záležitostí.
Účastníci zároveň vyjádřili rozhořčení nad oběťmi z autobusu zasaženého raketou na východě Ukrajiny, jejichž památku uctily v neděli na Ukrajině tisíce lidí (více čtěte zde). Někteří účastníci pražského pochodu měli v rukách plakáty s nápisem Je suis Volnovacha. Z odpovědnosti se vzájemně obviňují proruští separatisté i Ukrajinci.
Na závěr shromáždění účastníci zazpívali českou státní hymnu a sestavili svíčky do podoby siluety postavy ležící na zemi.
Jan Palach se upálil 16. ledna 1969. Svým činem chtěl vyburcovat společnost, aby se nesmiřovala s vývojem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tři dny po svém hrdinském činu svým zraněním podlehl. Jeho pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci takzvaného pražského jara. Protikomunistické protesty, které se konaly na konci 80. let vždy v polovině ledna, pak získaly název Palachův týden.
