„Úmysl je evidentní, obžalovaný se ozbrojil pistolí a kladivem, z bezprostřední blízkosti na poškozeného vystřelil a poté jej napadl kladivem. Svůj úmysl tak dal jasně najevo a pozdější lítost na tom už nic nemůže změnit,“ zdůvodnil použitou kvalifikaci pokusu vraždy soudce Jiří Lněnička.
I trest je podle soudce přiléhavý. „Uložen byl třetinu pod spodní hranici základní zákonné sazby. Soud tak zohlednil lítost obžalovaného, jeho dosavadní bezúhonnost i fakt, že uhradil škodu,“ vysvětlil soudce Jiří Lněnička. Nižší trest podle padnout nemohl.
O potyčce mezi chataři jednal letos v únoru senát Krajského soudu v Praze. Jan Šimák se dopustil pokusu vraždy, rozhodli soudci, a poslali ho na osm let za mříže. Trest padl vzhledem k okolnostem hluboko pod spodní hranicí sazby, která činí 12 až 20 let. Proti rozsudku se však odvolala obhajoba i státní zástupce.
„Byla tam pečlivá příprava k činu, obžalovaný ihned po vstupu do chatky vypálil. Bezprostředně poté následoval útok kladivem. Domnívám se, že je na místě uložit trest jen mírně pod hranici trestní sazby,“ shrnul žalobce své argumenty.
Důchodce rozhodně nechtěl zabíjet, vyzbrojen byl jen shodou okolností a těmito předměty chtěl nanejvýš souseda polekat. I tak lze shrnout obsáhlé argumenty obhajoby. „Ze strany poškozeného se jednalo o šikanu mého klienta,“ argumentoval obhájce. Ten mimo jiné připomněl, že oběť Janu Šimákovi kopla do auta.
Advokát proto navrhl rozsudek vrátit krajskému soudu, anebo zrušit obvinění z vraždy a vynést mírnější trest. „Mrzí mne to, že jsem mu způsobil bolest. Mrzí mne, že jsem to na stará kolena provedl, nechtěl jsem nikoho zabít,“ hájil se obviněný.
Ozbrojená návštěva
Větve stromů přes hranice pozemků, žárlivost i prokopnuté plechy na autě, také to podle rozsudku náleželo k motivům, vedoucím k útoku obžalovaného na souseda. Pře gradovala v noci 8. června 2018, Jan Šimák se podle verdiktu vrátil z restaurace a chtěl zalévat záhonky. Přitom zjistil, že má promáčknutý plech na voze.
Považoval to za mstu souseda a chtěl s ním promluvit. Proto se převlékl do montérek, vzal si baterku „čelovku“, kladivo a pistoli. Takto vybaven penzista vstoupil kryt tmou na sousedův pozemek a poté do jeho chatky. Ublížit mu prý nezamýšlel, do pistole prý nabil jen poplašný náboj.
Chtěl si s ním prý pouze pohovořit o poškozeném autě. „Předem jsem počítal, že s ním nebude řeč, bude se chtít prát. Věděl jsem, že je od rány,“ snažil se penzista vysvětlit neobvyklou noční návštěvu, na níž šel ozbrojen.
Noční rvačka
Nezvaná návštěva probudila spícího souseda, ten nejprve inkasoval ránu do zubů, šlo zřejmě o důsledek výstřelu z upravené pistole. Nicméně projektil se později při ohledání místa činu nenašel. „Ty jsi mi prostřelil hubu,“ hlesla oběť
Krvácející muž vstal, souseda vytlačil z domku, při tom inkasoval ránu kladivem. Navzdory tomu útočníka nakonec vyhodil za plot a zavolal si záchranku. Ta jej transportovala do péče chirurgů v jedné z pražských nemocnic. Důchodce zatkla zásahová jednotka.
Experti z odboru fyzikální chemie Kriminalistického ústavu Praha prokázali přítomnost povýstřelových zplodin na obviněném i oběti. Balistici prokázali, že původně plynová pistole ráže čtyři a půl milimetru byla domácky upravena na kalibr šest milimetrů a mohla způsobit vážné zranění.