Motýli mají navíc pohybovat křídly a v noci svítit.
Šéf pražských památkářů Jiří Skalický odmítl k plastikám sdělit jakékoli podrobnosti a argumentoval tím, že řízení je neveřejné a není ukončeno. Rekonstrukce obchodního domu ovšem začala už v roce 2022, kdy k ní úřady musely dát souhlas. Hotová má být v květnu.
„Stanovisko NPÚ bohužel není závazné a magistrát plastiky povolil,“ konstatuje Richard Biegel, předseda občanského Klubu Za starou Prahu, který proti plastikám protestuje. „Celé se to připravuje opravdu dlouho. Je to pro nás nepochopitelné,“ doplňuje Biegel.
Pražský obchodní dům Máj projde rekonstrukcí, na rok a půl se uzavřel |
Podle NPÚ budou motýlí křídla zasahovat osm metrů přes hranu fasády do ulic Spálená a Národní. Navíc nepůjde o jediné plastiky, které mají být na fasádu umístěny. Na stěnách obchodního domu budou také sochy, jež mají představovat československé vojáky bojující v britské armádě za druhé světové války. I tento návrh přitom NPÚ vyloučil.
„Počkejte si“
Podle platné legislativy se odbor památkové péče magistrátu sice nemusí se závěry NPÚ ztotožnit, ale musí své odlišné stanovisko řádně odůvodnit. Pokud NPÚ s postojem pražských památkářů nesouhlasí, může jako jejich nadřízená organizace podat rozklad na ministerstvo kultury. To pak musí vynést finální rozhodnutí. NPÚ ale rozklad nepodal.
Vlastníkem památkově chráněné budovy a investorem rekonstrukce je společnost Amadeus Real Estate. „Podrobnosti týkající se finální podoby interiérů i exteriérů domu zveřejníme až v rámci plánovaného harmonogramu otevření, s nímž se počítá na květen 2024,“ odmítá kauzu jakkoli komentovat mluvčí společnosti Karel Samec.
Kdo motýly vymyslel?
„Fasáda Máje je velmi cenným uměleckým dílem sama o sobě, je to čistá kvalitní kultivovaná architektura a žádné doplňky, které by jí ubíraly na charakteru a nebyly nezbytné třeba z hlediska bezpečnosti, nepotřebuje,“ říká pracovnice odboru vztahů k veřejnosti NPÚ Andrea Holasová. Právě kvůli jedinečnému řešení fasády spojujícímu funkcionalismus s prvky brutalismu zapsalo ministerstvo kultury budovu obchodního domu v roce 2006 na seznam kulturních památek. „Každé okno, pás, obklad a panel byl řešen s rozmyslem a pevným tvůrčím záměrem dosáhnout kýženého výrazu,“ dodává Holasová.
Otázky vyvolává také autorství pohyblivých skulptur. Podle Klubu Za starou Prahu je návrh od počátku spjatý s umělcem Davidem Černým, ten ale autorství popřel. „Podivné autorství neautorství Davida Černého pak na celý záměr vrhá další stín a vyvolává neodbytné otázky. Proč se David Černý k autorství nehlásí, ačkoliv s ním byl záměr zpočátku doložitelně spojen?“ napsali zástupci klubu.
