Vedení města aktuálně rozhodlo o tom, že nechá vypracovat studii, která o budoucím umístění památníku rozhodne. Společnost Valicek Renderings z Brna ve spolupráci s architektem Ivo Boháčem budou zjišťovat, kam by památník nejlépe zapadl i s ohledem na okolí.
Paradoxní ovšem je, že o výrobě díla rozhodlo město už v roce 2021, kdy dokonce schválilo licenční smlouvu se sochařem Ondřejem Olivou. Vznik díla má podle ní město vyjít na 1,7 milionu korun. V rozpočtu pro rok 2022 však zastupitelé částku neschválili.
„Nové vedení města, které vzešlo z voleb na podzim roku 2022, se se záměrem nejprve muselo seznámit. S ohledem na to, že je minulým vedením radnice schválenými smlouvami vázáno, smlouvy byly dodatkovány s odkladem termínu realizace na rok 2025,“ shrnul mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
„Minulé vedení města sice zadalo výrobu památníku, ale nebylo dořešeno jeho umístění. S původně navrženým umístěním před arcibiskupským gymnáziem nejsou v souladu památkáři Národního památkového ústavu (NPÚ), proto hledáme jiné vhodné varianty v okolí zámku,“ vysvětlil radní Jiří Kašík. „Studii, vizuální návrh nového památníku, vypracovanou akademickým sochařem Ondřejem Olivou nevyhodnotil NPÚ, územní pracoviště Kroměříž, ve svém konzultačním vyjádření z července 2023 příliš kladně. Na předloženou studii by nebylo možné získat kladné stanovisko státní památkové péče,“ dodal radní.
Výstava roku připomene biskupa, jenž po ničivé válce pomohl celé Moravě |
Město proto s památkáři vedlo další jednání ještě na podzim minulého roku.
„Společným závěrem bylo, že pro kvalitní posouzení přesného umístění památníku by bylo vhodné zpracovat studii, respektive grafické znázornění umístění, ze kterého bude vyplývat vliv památníku na okolní prostředí, tedy na ostatní mobiliář, inženýrské sítě či na pohledy na ostatní památkově chráněné budovy,“ informovala Jana Gregorová z radničního odboru investic.
Karel z Lichtensteinu–Castelcorna, který žil v letech 1624-1695, byl olomouckým biskupem i zemským hejtmanem na Moravě. Stál za přestavbou řady významných objektů včetně kroměřížského zámku, nechal upravit i Podzámeckou zahradu a nově zřídit Květnou zahradu. Proslul rovněž jako sběratel a mecenáš umění. Mimo jiné dostal do Kroměříže slavný Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Lidé se v přírodě báli duchů. Zahrady měly budit pocit bezpečí, říká expertka |
Mimo zmiňovaný památník by se v kroměřížském veřejném prostoru mohla postupně objevit i další umělecká díla. Loni tu vzniklo memorandum o tom, že radnice bude s veřejným prostorem pracovat. V úvahách jsou například instalace předních českých umělců, jež by se během následujících let mohly ve městě objevit.
„Počítá se s tím, že umělci si pro vybrané lokality připraví své návrhy, ty posoudí nezávislá odborná porota a doporučí je vedení města Kroměříže. Město samo rozhodne, zda a které návrhy přijme,“ sdělil před časem dlouholetý předseda správní rady Galerie Orlovna Jiří Antoš, jenž je jedním z iniciátorů myšlenky na kultivování veřejného prostoru ve městě pomocí umění.
19. ledna 2019 |
