Policie pachatele dopadla a nyní jsou souzeni, přičemž hlavní obžalovaný Zdeněk Gábor ve své obhajobě poukazoval i na to, že se snažil vlastníkům, Lázním Darkov a karvinskému magistrátu nabídnout úhradu výroby replik, ale byl údajně odmítnut.
Lázně však s návratem Pramene života počítají. „Chceme nechat vyrobit repliku tohoto díla a umístit ji na původní místo. Na obnovu hodláme získat dotaci na kulturní památky, kterou tato socha byla,“ poukázal mluvčí Lázní Darkov Miroslav Slaný.
Pramen života, tedy plastika dívky sedící u pramene od sochaře Jana Kodeta, otce herce Jiřího a výtvarníka Kristiána, stála v lázeňském parku od 60. let na podstavci v kašně nedaleko Společenského domu. A dílo se stalo symbolem lázní, dokonce se ocitlo v jejich logu.
„Chtěli bychom, aby replika v historických lázních byla opět z bronzu a další replika, ale z jiného materiálu, by mohla být v parku u rehabilitačního sanatoria,“ nastínil mluvčí darkovských sanatorií, že by Pramen života stál v obou částech lázeňského areálu.
K možnostem návratu se vyjadřují i památkáři. „Nyní dáváme dohromady zdroje na výrobu replik. Pojišťovna nám totiž nenahradila škodu způsobenou krádeží sochy, protože lázeňský park není oplocen,“ upozornil mluvčí Slaný.
Se slovy obžalovaného o nezájmu pak mluvčí nesouhlasí. „Naopak. S návrhem úhrady škody od jednoho z pachatelů jsme souhlasili, ale z jeho strany zatím nedošlo k žádným konkrétním krokům,“ upozornil lázeňský mluvčí. „Tedy úplně neočekáváme, že by toto byl zdroj případné obnovy,“ připustil.
Vedení Karviné zvolilo jinou strategii. „Socha Bojovníka se obnovovat nebude, ale za finance, které jsme dostali z pojistky a nestačily by na vytvoření této repliky, se nechá vyrobit jiná socha,“ sdělil mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček.
Ocenění zničených soch bylo přehnané, tvrdí pachatelé a chtějí nižší tresty |
Doplnil, že nyní se připravují podklady a poté radnice osloví umělce kvůli návrhům.
Abstraktní socha Bojovníka od autorů Blažeje Heisera a Jaroslava Brože měla pohnutou historii. Byla odhalena na začátku 70. let jako součást Památníku osvobození naproti Domu kultury, jenže na začátku normalizace soudruzi dílo označili za zvrhlé umění a na památníku ho nahradilo sousoší rudoarmějců.
Bojovník nuceně putoval do parku Boženy Němcové. V 90. letech se dokonce ocitl na několik let ve skladu a nakonec už bez podstavce spočinul v parčíku u třídy 17. listopadu, kde vydržel do násilného konce v květnu 2022.
