Pražské nemocnice analyzují situaci, výraznější omezení péče ale neplánují

Změna legislativy, která lékařům zdvojnásobila rámec přesčasových hodin, přivedla nesouhlasící zdravotníky až k výpovědi přesčasů. Stávka, plánovaná na 1. prosince, tedy přesně za měsíc, se dotkne i pražských nemocnic. S jejich lékaři nyní vyjednává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Fakultní nemocnice Motol | foto: Profimedia.cz

Pokud jde o krizové scénáře jednotlivých nemocnic, ředitelé s jejich interpretací vyčkávají, až jak právě tato jednání dopadnou.

„Jsou dvě roviny, něco jiného bude prosinec a něco jiného příští rok,“ uvádí Pavlína Danková za Fakultní nemocnici Motol. Podle ní se většina výkonů plánuje na první polovinu prosince, takže problém bude řešitelný bez poklesu péče, a to i na urgentním příjmu.

„Úplně jiná situace však nastane od 1. ledna, kdy bude opět k dispozici celý fond pracovní doby, tedy 416 hodin u těch, kteří nevyslovili nesouhlas s přesčasy, a 150 u těch, kteří je vypověděli, a tam nemocnice v prvním kvartálu příštího roku zatím žádný pokles péče neočekává,“ říká Danková. Podle ní z celkového počtu 1 319 v Motole slouží 765 lékařů a nesouhlas s přesčasy podepsalo 245, z nichž podle mluvčí ne všichni sloužili, avšak nesouhlas brali jako podporu kolegům.

Na Františku se prý stávkovat nebude

Nemocnice Na Františku nemá podle mluvčí Lucie Krausové žádnou informaci o tom, že by její lékaři měli stávkovat, a tak nechystá žádná omezení v poskytované péči.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) podalo výpověď z přesčasové práce 315 lékařů z více než 1 250. „V tuto chvíli provádíme analýzu dopadů novely zákoníku práce, konkrétnější plány připravujeme spolu s jednotlivými dotčenými pracovišti,“ uvádí mluvčí VFN Marie Heřmánková a doplňuje, že prověřují všechny možnosti reorganizace práce lékařů na klinikách, kde probíhají pohotovostní služby. „Naší prioritou samozřejmě je, aby pacienti žádný dopad nepocítili,“ uzavírá.

V Nemocnici Na Homolce podle mluvčí Martiny Dostálové vypovědělo přesčasy zatím 11 lékařů. „Analyzujeme situaci i z hlediska dopadu na poskytování zdravotní péče. Probíhají setkání vedení nemocnice s vedením oddělení a probíhá diskuse i nad novým systémem provozu od příštího roku,“ dodává s tím, že konkrétní informace budou schopni poskytnout, až bude jasné, jaká situace po 1. prosinci nastane.

Stejný přístup vyznává i Thomayerova fakultní nemocnice. „Blíže budeme reagovat až ve chvíli, kdy bude zcela jasné a definitivní, jaká nastane situace po avizovaném 1. prosinci či později,“ konstatoval mluvčí Petr Sulek. Dodal, že k dnešnímu dni (31. listopadu, pozn. red.) zatím podalo výpověď z přesčasů 154 lékařů z několika málo pracovišť, přičemž zdravotní péče bude standardně zachována.

„Stát pro nápravu dělá málo“, říká bývalý ředitel FNKV

Bývalý ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Marek Zeman čelil stávce lékařů v roce 2011.

Marek Zeman, bývalý ředitel FNKV.

Jak to tehdy proběhlo?
Stovky lékařů ve FNKV v boji za lepší mzdy daly výpověď. Osobně jsem rozuměl jejich požadavkům, protože jejich mzdy byly tehdy velmi nízké, ale nemohl jsem připustit ohrožení péče. Tehdy jsme za lékaře ve výpovědi nasmlouvávali jiné, což alespoň částečně situaci řešilo, než došlo k dohodě a většina lékařů pokračovala v zaměstnaneckém poměru.

Z čeho pramení současná hrozící krize nemocnic?
Byla vyvolána naprosto neuváženou legislativní změnou, kdy byla uzákoněna možnost pro lékaře v nemocnicích sjednat až 832 přesčasových hodin ročně, byť na základě písemné dohody.

Takže dobrovolně?
Tato „dobrovolnost“ nemusí být vždy jen dobrovolná.

A co k takové novele vedlo?
Důvodem bezpochyby bylo to, že původních 416 hodin přesčasové práce nebylo často dodržováno a úřady práce nemocnice pokutovaly. Tedy místo toho, aby základní mzdy byly natolik vysoké, aby si lékaři nemuseli tolik přivydělávat na přesčasech, netrávili v nemocnicích půlku života a mohli sloužit ve směnném provozu, se vlastně jen stávající protiprávní stav ošetřil legislativní změnou.

Je lékařů dostatek?
Je pravda, že na směnný provoz bez tolika přesčasů jich není dost a na chirurgiích, odděleních ARO, jipkách a dalších stanicích akutní medicíny se v jednom a mnohde ani ve dvou sloužit nedá. Lékařů prostě není na směnný provoz dost. O tom se ví dlouhodobě a stát pro nápravu tohoto stavu dělá minimum, vlastně jen zvýšil kvóty na lékařských fakultách.

Jaký vývoj současné situace očekáváte?
Stávající situace je bezpochyby vážná a mohla by vést k omezení plánované péče až k nule a možná i k omezení méně závažné péče akutní. Myslím, že ministr zdravotnictví a vláda nakonec většině požadavků lékařů ustoupí, aby k vyhrocení s omezením léčebné péče nedošlo. Přece jen máme příští rok troje volby – do EP, senátní a krajské, a politici si nějaké větší protesty občanů nemohou dovolit.