Mizející Praha
Sledovat další díly na iDNES.tvStroze vypadající budovu v dnešní Rooseveltově ulici projektoval mezi lety 1921 a 1923 architekt Bedřich Feuerstein.
Nároky byly jasné, vytvořit pracovní prostředí pro kartografy a geografy tehdejší Vojenské zeměpisné služby. První zaměstnanci se do nového úřadu začali stěhovat na sklonku roku 1925.
„Je postavena ve stylu moderního klasicismu. Ve vnitrobloku byla velká hala, kde se tiskly mapy,“ přibližuje dnes budovu architekt Zdeněk Lukeš. Podle něj měly jinak střídmou stavbu zdobit sochy z dílny Feuersteinova přítele, umělce Otakara Švece.
Ten je autorem například neblaze proslulého Stalinova pomníku na Letné.
„Vojákům se však nelíbily sochy dívek, které Švec navrhl. Připadaly jim moc hubené, měli radši plnější typy. Takové dělal sochař Břetislav Benda, takže došlo k výměně sochařů,“ říká Lukeš.
Sochy jsou alegorickým ztvárněním vodních toků Vltavy či Dunaje. Bohužel zbytek budovy, zejména vnější fasády, je dnes zanedbaný a odlepující se omítka působí nevzhledným dojmem.
„Přitom obnova by nemusela být příliš složitá ani nákladná,“ myslí si Lukeš.
Aktuálně zde sídlí ředitelství Vojenské policie, knihovna Vojenského historického ústavu, Vojenský finanční úřad či část Odboru komunikace a propagace ministerstva obrany. Ani přítomnost takových institucí však zatím stavbě opravu nezajistila.
