Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR v rozhovoru vysvětluje, jak věda změnila názor na migrační vlny v historii a co prozradilo nové zkoumání pravěkých vzorků DNA v Česku. Lidé se vydávali na cesty kvůli klimatickým změnám, živelním katastrofám, pandemiím i kvůli získávání nových území a loupení, líčí archeolog.
Archeologové odhalili nové velké kusy mozaiky zachycující pravěkou Evropu. Nebyla to tenkrát žádná nuda, jak bychom občas mohli usoudit z četby učebnic dějepisu. I tehdy do vývoje hodně promlouvala migrace. Doba byla dynamičtější, než se zdálo. Vlastně mnohé vypovídá i o dnešku.
Experti to zjistili díky analýzám genomů 271 jedinců, kteří žili na území dnešních Čech před zhruba 7 000 až 3 500 lety. „Ne vždy platilo, že si nově příchozí kultury podrobily místní obyvatele silou,“ říká archeolog Michal Ernée z pražského Archeologického ústavu, vedoucí výzkumu.
Současný boom analýz pravěké DNA přišel ve chvíli, kdy měl v archeologii navrch směr odmítající pravěké migrace. A teď se ukázalo, že opak je pravdou.
Michal Ernéearcheolog
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
