"Slyšeli jsme, že město chce do kasáren nastěhovat Romy a za každou rodinu inkasovat peníze. Na Romy tu nejsme vůbec zvyklí, a když vidíme, co se děje v Budějovicích, bojíme se," říká třiatřicetiletá Markéta z Benešova.
Benešov nyní žije zprávou, že město chce do hlavní budovy Táborských kasáren nastěhovat desítky Romů. A politická reprezentace lidi nestačí uklidňovat. Podle vyjádření místostarosty Tomáše Podholy jde o nesmysl. Budova prý jen čeká na své využití, město sem plánuje přesunout část úřadu či vybudovat muzeum.
Kdo podle něj fámu šíří? Podhola neví a přičítá to přiostření protiromských nálad ve společnosti.
Benešov ale není jediné město v kraji, kde v posledních dnech řeší stále více dotazů na možnou vlnu přistěhovalectví. Podobná zpráva se šíří i Kolínem, kam se mají údajně přistěhovat dva tisíce Romů. Radnice to ale důrazně odmítá.
"Město by tím údajně získalo padesát milionů korun na umoření části svého dluhu. Informace je ale zcela nepravdivá. Je to účelově šířená fáma s cílem poškodit vedení radnice a šířit neklid mezi lidmi," uvádí starosta Vít Rakušan.
Milan Greineder z Agentury pro sociální začleňování, který působí na Kolínsku, se přiklání k verzi Tomáše Podholy.
"Protiromské nálady se v Česku poslední dobou projevují opakovaně, například při víkendových protiromských pochodech. Minulý víkend se konaly v různých městech Česka, ve středních Čechách se ale žádný neuskutečnil," připomněl Greineder.
Romové ve Středočeském krajiDle odhadů žije ve Středočeském kraji přibližně dvacet tisíc Romů, většina z nich pochází z oblasti východního Slovenska. Nejpočetnější romské komunity žijí v kraji podle dostupných informací v Kladně a ve větších městech. |
Situaci, která oproti třeba severním Čechám nebo Ostravsku není zdaleka vyhrocená, hlásí i středočeská policie.
Podle mluvčí Soni Budské nemají žádnou demonstraci či pochod v nejbližší době hlášené a tyto akce se tu příliš nekonají.
To, že v kraji nedochází k velkým střetům pravicových extremistů s Romy, však neznamená, že by města či obce neřešily přeplněné ubytovny, nepořádek v ulicích, kriminalitu a zadluženost chudých.
Starostové i sociální pracovníci však upozorňují, že problém se netýká jen Romů. Mezi chudými jsou lidé různých národností, naopak spousta Romů žije v majoritní společnosti zcela bez problémů.
Do jednoho pytle nechce Romy házet ani starostka Votic na Benešovsku Jana Kocurová, která fámy o nové vlně problémových přistěhovalců slýchá každou chvíli.
"Romové ve Voticích žili vždy, nikdy s nimi problémy nebyly. A je jich tu jen pár desítek. Za poslední rok jich přibylo, ale je tu klid. Přesto se lidé ptali, co z toho radnice bude mít, když je sem nastěhujeme," popisuje Kocurová.
Sama není ze současné situace nadšená. "Když poblíž ve Vrchotových Janovicích hrála pravicová extremistická kapela, slyšeli jsme hesla Vyčistíme Votice. My tu přitom žijeme v klidu. Šel mi z toho mráz po zádech," přiznává.
Téma bydlení sociálně slabých, a především problém ubytoven hodlá jako téma otevřít na nejbližším jednání svazu měst a obcí jeho předseda - kladenský primátor Dan Jiránek.
Ubytovny jsou byznys
Právě v ubytovnách sociálně slabí často bydlí. "Takzvaní podnikatelé si ubytovnu zřídí a nastěhují do ní velké množství lidí, kteří pobírají dávky. Za bydlení v často nuzných podmínkách pak majitelé žádají neadekvátní sumy a ty přímo jim pak plynou z úřadů jako dávky na bydlení. Je to systémový problém," vysvětluje Jiránek.
Zároveň upozorňuje, že tyto ubytovny jsou často nelegální, nezkolaudované a vznikají třeba i v bývalých restauracích nebo různých vilách. Kvůli množství, ve kterém tam žijí, pak lidé tráví čas mimo domov a sousedé si pak stěžují na nepořádek a hluk.
Oslovená města se shodují, že zatímco mohou nájemníky v obecních bytech regulovat, kolik lidí si soukromník do domu nastěhuje a kolik po nich žádá, hlídat nemohou.
