„Pošli to Luciferovi přes Amose, a ten ať to předá Krakatitu.“ Tak by v budoucnu mohla vypadat seriózní debata vědců v laserových centrech HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Právě tam se totiž nachází vysoce výkonné lasery, jejichž jména nechal časopis Vesmír spolu s Fyzikálním ústavem Akademie věd vybrat veřejnost. Každý hlasující mohl zaslat prostřednictvím SMS zprávy až pět návrhů jmen, pro každý přístroj jeden.
„Celkem přišlo 808 návrhů, mezi nimi byla i osobní jména, jako je Lojza nebo Adélka, ale i názvy zvířat. Výjimkou nebyly ani návrhy ovlivněné literárními předlohami či mytologií a scif-fi,“ popsal redaktor časopisu Vesmír Marek Janáč. Lidé tak třeba chtěli, aby vědci pracovali s rytířem Jedi, Kirkem nebo Batmanem.
Porota složená z pěti odborníků pohlížela na několik aspektů. Každý laser je totiž unikátní a každý má určité charakteristické vlastnosti, které měli lidé při výběru jmen zohlednit. Zároveň si měli uvědomit, že nové názvy budou běžně používat i zahraniční vědci, proto by měli jít snadno vyslovit.
Jedním z výherních jmen byla Perla. To bude přisouzeno laseru, který již stojí v centru HiLase. Jméno vybrala Šárka Kubicová z Karviné, podle ní má značit zkratku pro perfektní laser. Ten je sice slabší, ale o to rychlejší (jeho výkon je až milion pulsů za sekundu). „Název má vyjádřit schopnost vrtat bezkonkurenční otvory,“ popsala Kubicová.
Jaká jména lidé navrhovali?
|
Při chytrém využití laseru budou mít auta na silnici nižší spotřebu paliva a závodní auta pojedou rychleji. A rychlejší budou také počítače, laser totiž umí vytvořit elektrické spoje tisíckrát tenčí než je vlas.
Ve stejného centru je také laser nesoucí jméno Bivoj. To navrhla Darina Findová z Adamova. Jedná se o nejsilnější laser, který bude vyvíjet nové materiály pro letecký průmysl. „Jednou ranou umí zpevnit povrch oceli o ploše větších hodinek tak, že ocel dostane šok, změní svoje vlastnosti a déle pak vydrží,“ popsal Janáč.
Marek Bryl z Nového Města pod Smrkem pak zavzpomínal na českého myslitele Jana Ámose Komenského. Laseru, na který čekají v centru ELI Beamlines, tak přiřknul název Amos. Ten přispěje k vývoji kvalitních protonových zdrojů k léčbě zhoubných nádorů. Podobnou konstrukci má pak Lucifer, pojmenovaný Ivanem Procházkou z Plzně.
Latinský původ totiž nemá s čerty nic společného, znamená světlonoše a hodí se tak ke svému nositeli, jeho prostřednictvím se budou v centru vyvíjet urychlovače částic pro lékařské aplikace a zkoumat vnitřní stavba živých buněk. „Lucifer má vnést světlo do hledání nových způsobů záchrany lidských životů,“ popsal Procházka.
Díky povinné četbě do Ženevy
Posledním pojmenovaným laserem, který je zároveň nejvýkonnější na světě, se stal Krakatit. Autor jména vyhrál několikadenní zájezd do švýcarského střediska CERN.
„Četl jsem váš článek a viděl výzvu, tak jsem reagoval. Jet do CERN byl můj sen. Říkal jsem si, že bych se tam měl jet podívat z profesního hlediska, ale nechtělo se mi samotnému,“ poslal pro iDNES.cz Ladislav Valerián z Pacova, který pracuje jako technik a pochází prý z generace, kdy byla četba Karla Čapka povinná, a tak mu název utkvěl v hlavě.
Porota jej ale vybrala nejen kvůli stejnojmennému dílu známého českého spisovatele. Domnívala se také, že v sobě tento název nese odkaz na mohutnou sílu a upozorňuje na to, že je důležité, aby lidé správně využili poznatků, které jim přináší věda.
Krakatit je momentálně rekonstruován v Americe, a až bude za dva roky dokončen, stane se nejvýkonnějším laserem na světě. Bude mít výkon 10 petawattů, a ačkoliv „vystřelí“ pouze jednou za minutu, jeho energie by za deset sekund dokázala přivést k varu celou lipenskou přehradní nádrž a za dalších šedesát sekund by ji zcela vypařila. Jeho cena je 1,2 miliardy korun.
„Věda se díky němu podívá hlouběji. Když máte něco většího, dostanete se k něčemu menšímu, co předtím nebylo vidět, stejně jako s mikroskopy,“ dodal Janáč.
Podle Janáče se lidé díky soutěži mohli přiblížit české vědě. Smyslem podle něj také bylo, že se seznámili s lasery, které jsou světově unikátní a představují mezinárodní přínos.
