Když odborníci z Vojenského historického ústavu vybírali exponáty na velkou výstavu ke sto letům Československé republiky, nemohlo první letadlo československé konstrukce chybět. Jenže čtyři roky v expozici Leteckého muzea ve Kbelích daly letounu Bohemia B-5 zabrat, navíc bylo potřeba doladit detaily, na které nebyl v rámci předchozí rekonstrukce čas.
A tak se dvouplošník přesunul z muzea do nedalekého hangáru Vojenského technického ústavu (VTÚ).
„Bylo potřeba ho na prestižní výstavu řádně připravit, některé části jako napínáky nebo lana už lehce napadla koroze, takže jsme tyto věci očistili,“ přibližuje ředitel úseku speciálních zástaveb a bezpilotních systémů VTÚ Jiří Kuzdas.
Těžko na cvičišti
Reportér iDNES.cz byl před hangárem 38 svědkem unikátní cvičné „sborky a rozborky“ starého letadla. Do Jízdárny Pražského hradu se totiž Bohemia B-5 bude muset dostat úzkými dveřmi z Jízdárenského dvora, takže stroj budou muset odborníci rozebrat, sundat křídla i ocasní plochy, odmontovat vrtuli.
Aby toho nebylo málo, letadlo bude stát na speciálním čtyři metry vysokém pylonu, takže finální montáž bude probíhat na malém prostoru a v pořádné výšce.
Generální ředitel státního Vojenského technického ústavu Jiří Protiva považuje přípravy na letišti za vítaný trénink.
Doteky státnostiUnikátní Bohemia B-5 bude spolu s dalšími stovkami exponátů z VHÚ vystavena na výstavě Doteky státnosti, která se v Jízdárně Pražského hradu slavnostně otevře 10. května a bude přístupná až do 31. října 2018. |
„Know-how našich zaměstnanců nespočívá jenom v moderních technologiích, ale také v tom, že se dokážou vrátit v historii a repasovat letadlo v té nejvyšší kvalitě,“ říká.
Jako Fénix z popela
Bohemia B-5 měla století svojí existence velmi pestré. Vznikla v Plzni ve sdružení Bohemia (Brune, Polanecký, Samek) za technického vedení Ing. Oldřicha Hallera. Koncem dubna 1919 ji zalétal slavný pilot té doby Rudolf Polanecký, už 19. května toho roku stroj vítal prezidenta Masaryka v Plzni.
Jenže při tomto letu havaroval a při nehodě našel smrt i pilot, pilotní žák Josef Klíbr. Bohemia ale byla opravena a opět létala.
„Když vypověděl službu původní motor, byla přestavěna na jednomístný kluzák a létala ještě na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století,“ popisuje příběh Bohemie B-5 kurátor leteckých sbírek Leteckého muzea Kbely Jan Sýkora.
Další osudy letadla nejsou příliš známé, ale bylo v provozu zřejmě opět těžce poškozeno a poté věnováno do sbírek Národního technického muzea. Už jako exponát Vojenského historického ústavu prošlo desetiletou renovací a bylo vystaveno v Leteckém muzeu Kbely.
