Nejen "obyčejného" Pražana, který při cestách městem míjí rozestavěné komplexy, napadne otázka: Jak je možné, že v dobách, kdy se mluví o hospodářské krizi, developeři dodávají na trh další desetitisíce metrů čtverečních kanceláří?
Kanceláře v číslechCelkem je v Praze 2,88 milionu metrů čtverečních, které slouží moderním kancelářím. Loni se postavilo 98 tisíc m², dalších 191 tisíc se staví. Prázdné kancelářské plochy (%) Moskva .............................8,3 Varšava.........................cca 9 Praha................................ 12 Bratislava..................12 až 13 Bukurešť.............................19 Budapešť........................... 21 Nájem v Praze (m² za měsíc/EUR) centrum.................20 až 21 vnitřní město......... 15 až 17,5 vnější město...........13 až 14,5 Zdroj: Prague Research Forum, Colliers Int. |
"Stále se jim to vyplatí. I když většinu staví spekulativně, tedy s tím, že ještě nemají sehnané nájemníky. Prostě věří, že se jim je podaří dřív nebo později sehnat," říká makléř Jakub Novotný.
Je pravda, že Praha jako ekonomické centrum země je svým potenciálem daleko před ostatními českými městy. A na to investoři spoléhají.
Jenže reklamní plachty pověšené na fasádách kancelářských komplexů s nápisem "na prodej či k pronájmu" jsou důkazem čekání na lepší časy. Přitom prognózy růstu ekonomiky příliš pozitivní nejsou ani do dalších měsíců.
"Obtížná ekonomická situace v Evropě povede k nárůstu neobsazenosti moderních pražských kanceláří. Letos by měla překročit 12 procent," tvrdí Craig Satchwell ze společnosti Colliers International. Na růstu neobsazenosti se projeví také velký počet kancelářských projektů, které mají být dokončeny letos.
"Loni přibylo 98 tisíc čtverečních metrů kancelářských ploch. V současnosti se v hlavním městě staví dalších 191 tisíc metrů," propočítává Satchwell.
Do kanceláří se vejde 46 tisíc průměrných bytů
Podle analýzy Prague Research Forum bylo na konci minulého roku v Praze celkem 2,88 milionu metrů čtverečních, které slouží jako moderní kanceláře, tedy ty postavené po roce 1992 či nově zrekonstruované. Jen pro srovnání: do těchto prostor by se "vešlo" téměř 46 tisíc průměrně velkých bytů o 63 metrech, které si v Praze lidé kupují na hypotéku.
Prázdné kanceláře dnes tvoří těsně pod 12 procent z plochy všech pražských administrativních budov. To je podle Colliers stav o něco horší než takový, který by označili jako zdravé prostředí. To bývá kolem 8 procent.
Ale celkem dobrá situace samozřejmě není po celé metropoli. Praha 4 a 10 jsou v tomto ohledu na špici. Na jejich území je jen 6,5 procenta volných kanceláří.
To v Praze 9 neobsazené kanceláře tvoří celou jednu třetinu. A za celý loňský rok jich na severovýchodě města moc neubylo. Jen o něco lépe je na tom Praha 7, která se "propadla" i díky čerstvě dostavěné budově v Holešovicích.
Nabízí se srovnání Prahy s ostatními evropskými metropolemi. Moskva si lebedí s 8,3 procenta neobsazených kanceláří. Varšava jich má devět procent, Bratislava zhruba stejně jako Praha, Frankfurt je na 14 procentech. Hůře na tom je Bukurešť s devatenácti procenty a Budapešť s 21.
