Další sdílené elektrokoloběžky zaplaví Prahu. „Půjč si a zahoď“ už lidem vadí

Do ulic metropole mají přibýt další stovky sdílených elektrokoloběžek, které jsou však v Praze dlouhodobě předmětem sporů. K patnácti stům červených vozítek, které provozuje společnost Lime, se v červenci přidá 250 zelených elektrokoloběžek od firmy Bolt. Pražané jsou proti, vadí jim princip „půjč si a zahoď“.

Bolt v Praze mimo jiné od loňského října provozuje také sdílená elektrokola. Takzvanou mikromobilitu zahrnující elektrokola nebo elektrokoloběžky prosazují její provozovatelé jako ekologické řešení cestování po Praze, které navíc umožňuje vyhnout se nekonečným pražským zácpám.

„Aut je ve městě víc než dost, ucpávají ulice, zabírají obrovskou část veřejného prostoru a znečišťují ovzduší a životní prostředí obecně. Oproti tomu sdílená kola či koloběžky představují nejen udržitelnější, ale zpravidla rychlejší způsob pohybu po městě,“ vysvětluje manažer pro elektrická kola a koloběžky Bolt pro Českou republiku Martin Zajíc.

Elektrokoloběžky jsou však i předmětem kritiky, a to jak ze strany obyvatel, tak i politiků. Místostarosta Prahy 2 pro oblast dopravy Jan Korseska (ODS) například službu sdílených elektrokoloběžek označil jako systém „půjč si a zahoď“.

Někteří obyvatelé Prahy například také zakládají skupiny na sociálních sítích, na kterých fotí elektrokoloběžky rozházené po chodnících, kdy mnohdy zcela brání průchodu.

Městská část Praha 2 také již v minulosti provedla ankety mezi svými obyvateli, kteří se striktně postavili proti sdíleným elektrokoloběžkám.

Hlavním problémem je parkování

Povalující se koloběžky na chodnících, či dokonce na silnicích je nejvýraznější negativum, který tato služba přináší. V minulosti kvůli tomu také docházelo k ničení elektrokoloběžek nebo jejich házení do řeky některými nespokojenými obyvateli, což bylo k vidění i v jiných evropských metropolích.

Evropská města se snaží regulovat elektrokoloběžky. Narážejí ale na potíže

Řešit problém parkování elektrokoloběžek se snaží jak provozovatelé sdílených elektrokoloběžek, tak samotné městské části, ve kterých se na nich jezdí. Společnost Lime pro tyto potřeby zavedla takzvané červené zóny. Pokud uživatel elektrokoloběžky v některých z těchto zón koloběžku zanechá, automaticky se mu na jeho účet načte pokuta. Tyto zóny jsou typicky na frekventovaných místech, jako jsou náměstí nebo památky.

S pokrokovým řešením přišla na začátku letošního června Praha 3. Zakázala totiž parkování sdílených elektrokol i elektrokoloběžek mimo určená parkovací stání. Pro tyto potřeby třetí městská část zavedla systém CYRIL, skrze který si pasažéři mohou na mapě najít nejbližší parkovací stání a elektrokolo či elektrokoloběžku zde beztrestně zanechat.

„Od uživatelů kol a koloběžek těžko můžeme vyžadovat správné parkování, když je míst pro parkování kol kritický nedostatek,“ říká místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut. „V Praze 3 jsme se na to zaměřili a v systému CYRIL máme aktuálně kolem 200 míst, kde lze kolo nebo koloběžku odložit,“ dodává. Praha 3 podle jeho slov zvolila tuto variantu místo plošných zákazů, jelikož obecně myšlenku sdílené mikromobility podporuje.

Bolt se podle Zajíce bude snažit spojovat obě tyto myšlenky dohromady. „Naše koloběžky nebude možné zaparkovat jinde než na jednom z přibližně pěti set vyhrazených míst v Praze. Elektrokoloběžka zaparkovaná mimo tyto zóny zůstane automaticky v provozu další čtyři hodiny i po ukončení jízdy. Přitom bude uživateli i nadále nabíhat taxa, což bude činit 600 korun,“ říká Zajíc s tím, že dalších 750 korun jej pak bude stát pokuta za špatné parkovaní. Navíc ten, kdo bude špatně parkovat opakovaně, riskuje zablokování svého profilu, kam spadá například i služba dovážky jídla.

Odpůrci elektrokoloběžek

• Nejvýraznějším hlasem odporu proti sdíleným elektrokoloběžkám je městská část Praha 2. Na službu si vedení městské části stěžuje již od roku 2018, kdy elektrokoloběžky doslova zaplavily Prahu.
• A byla to právě radnice Prahy 2, která se společně s Prahou 1 obrátila na magistrát s požadavkem na vypovězení do té doby platného Memoranda o poskytování sdílených služeb v oblasti bikesharingu zahrnující i elektrokoloběžky. Zmiňované Memorandum mezi hlavním městem a provozovatelem sdílených koloběžek město následně skutečně vypovědělo.
• Ani tak ale Praha 2 neodmítá mikromobilitu bezpodmínečně, vadí jí zejména nedůslednost při nastavování podmínek. „Provozování bikesharingu včetně užívání elektrokoloběžek by mělo mít jasný právní rámec a také pravidla,“ říká mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.

Problém může nastat, když se poblíž cílové lokace žádné parkovací místo nenachází, což může pro uživatele znamenat výraznou překážku. „To plánujeme řešit prostřednictvím formuláře, pomocí kterého budou uživatelé moci nová parkovací místa navrhovat,“ tvrdí Zajíc. Elektrokoloběžky budou také vybavené QR kódem, díky kterému budou moci Pražané hlásit ty špatně zaparkované.

Elektrokoloběžky nepatří všude

Pražané také kritizují, že elektrokoloběžky mnohdy jezdí i tam, kam by neměly. Například Praha 1 jim v minulosti zakázala vjezd do svých pěších zón. Bolt to chce řešit vymezením zakázaných zón, kdy na určitých místech elektrokoloběžky nepůjde použít. Stejně tak bude tento systém regulovat rychlost podle místních omezení.

„Jízdu po chodníku ale tato funkce stejně nevyřeší. GPS technologie není tak kvalitní, aby rozeznala, zda elektrokoloběžka jede na chodníku, či na kraji silnice,“ přiznává Zajíc.

18. května 2020

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv