Až milionovou částku by mohla vesnice Dobřejovice v Praze-východ zaplatit společnosti České štěrkopísky, spol. s r. o. O takovém nároku hovoří Miroslav Mužík, zástupce zmíněné společnosti, podle nějž už firma České štěrkopísky do záměru betonárny investovala desítky milionů korun. V případě nezdaru je bude chtít zpátky.
„Na základě smlouvy, kterou jsme podepsali s obcí, jsme v dobré víře koupili pozemek za 23 milionů korun, pořídili jsme dokumentaci EIA s posudky vlivu betonárny na životní prostředí a máme už podepsanou i smlouvu o smlouvě budoucí na provoz betonárky, kde by ztráta dosáhla 4,5 milionu korun za rok,“ vyčísluje Miroslav Mužík.
Žádné právní kroky investor zatím nepodnikl, s případnou žalobou čeká až na rozhodující moment. Tedy na okamžik, kdy budou dobřejovičtí zastupitelé schvalovat změnu územního plánu, jejíž součástí měla být i betonárna. Jenže právě ona by měla být na základě závazného výsledku referenda z projednávání vyňata.
Podle starosty Dobřejovic Jiřího Kappela (SNK Dobřejovice občanům) se tím obec dostala do poněkud bezvýchodné situace. „Zvažuji, že začátkem tohoto týdne podám proti obecnímu referendu protest, a to nejen proto, že mi znemožňuje konat s péčí řádného hospodáře, ale i z toho důvodu, že referendum bylo nesmyslné. Lidé nerozuměli otázkám a zmatečné bylo i jeho odůvodnění,“ říká starosta Jiří Kappel.
Strašák, nebo reálná hrozba
Dle opozičního zastupitele Martina Sklenáře (SNK Moderní Dobřejovice), který byl iniciátorem referenda, by měl starosta výsledek plebiscitu respektovat a nestrašit občany případnými žalobami. „Jakákoli žaloba na náhradu škody je zcela vyloučena, protože investorovi žádná škoda nevznikla,“ míní Martin Sklenář. Samotný investor je však jiného názoru. Pokud tedy zůstane výsledek referenda platný a zastupitelé dle něj budou jednat, skončí celá věc nejspíš u soudu.
Konání referenda společně s volbami do Poslanecké sněmovny odsouhlasili zastupitelé na svém zářijovém zasedání na podnět zastupitele Martina Sklenáře. Schválení referenda vyšlo ovšem až napodruhé, což bylo podle starosty v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva. Proti se postavili jen starosta Kappel a místostarosta Jan Krejčí (SNK Dobřejovice občanům), kteří výstavbu betonárny podporují.
V referendu hlasovalo 475 z celkového počtu 698 oprávněných voličů. Na otázku, zda mají Dobřejovice bezodkladně podniknout veškeré kroky, aby nemohlo dojít k výstavbě betonárny, odpovědělo 372 hlasujících ano, 95 bylo proti.
Obavy o vodu a životní prostředí
„Největším problémem je, že betonárka by měla mít studny, které budou 40 až 60 metrů hluboké. Určitě by se to Dobřejovic dotklo, jsme stará obec a je tu plno domů se studnami. Máme tedy obavu z toho, že by voda odčerpávaná pro výrobu betonu narušila spodní vodu. Už teď je v letních měsících problém s vodou ve studnách,“ uvádí zastupitel Martin Sklenář. Proti napojení betonárny na podzemní zdroje vody se ostatně vyslovil i vodoprávní úřad Říčany a město Jesenice je proti napojení technologického provozu betonárny na veřejný vodovod. Betonárna tedy zjevně problém s vodou má, investor ale věří, že by se mu jej podařilo překonat.
„V té lokalitě existuje řada alternativních zdrojů, na prvním místě je vlastní vrt, ale jsou tam i velké plochy, kde se jímá dešťová voda, kterou lze využít. A v případě deficitu lze vodu dovážet i cisternou. Průměrná spotřeba vody je osm kubíků denně, což z hlediska technického zajištění není žádný problém. Množstevně to odpovídá tomu, jako byste si doma nechali mírně puštěný kohoutek v umyvadle. Není to žádná velká spotřeba,“ ujišťuje Mužík.
Dalšími problémy, na které odpůrci betonárny upozorňují, je zvýšení nákladní dopravy a blízkost betonárny obci. Podle Mužíka by betonárna vesnici nijak nerušila, je od ní totiž oddělena rušnou krajskou silnicí II/101, na kterou by betonárna měla přímé napojení. Přes obec by betonářské automobily vůbec nejezdily.
Podle starosty jsou na místě, které si firma pro betonárnu vyhlédla, vhodné podmínky. „Je to vedle sběrného dvora a asfaltovny na znehodnoceném pozemku, kde se kdysi likvidovalo stavební železo,“ popisuje Kappel.
Betonárna jen s novým plánem
Přestože by se betonárna nacházela v již existující průmyslové zóně, bez změny územního plánu nevznikne. Pozemek, na němž ji společnost České štěrkopísky chce postavit, je totiž současným územním plánem určen pro drobnou a řemeslnou výrobu a skladování, kdežto betonárna je již řazena pod těžký průmysl.
I přes toto zařazení by betonárna neměla mít velký vliv na své okolí, což uvádí nejen investor, ale konstatoval to ve svém stanovisku i středočeský krajský úřad, který začátkem záři rozhodl, že záměr betonárny „nemá významný vliv na životní prostředí“, a proto u něj byl ukončen proces EIA, tedy posuzování vlivu na životní prostředí.
Velkorysá nabídka nepomohla
Když dobřejovičtí zastupitelé v polovině února schválili smlouvu se společností České štěrkopísky, ve které se zavázali, že bude obec podporovat příslušnou změnu územního plánu, rozhodovali se i na základě velkorysého příslibu ze strany investora.
Ten obci za změnu územního plánu slíbil jednorázový dar tři miliony korun a 200 tisíc korun za každý rok provozu betonárny. Teď ale vše spěje k tomu, že bude naopak obec Dobřejovice platit společnosti České štěrkopísky za zmařenou investici.
