Pivní kola i pandy pod orlojem. Deset překážek pro život v centru Prahy

  • 24
Českou metropoli tíží velké nedostatky, jako je havarijní stav mostů nebo nekompletní silniční okruh. V každodenním životě Pražanů v širším centru hrají roli menší problémy, neméně důležité. Deset z nich redakce iDNES.cz popsala a zeptala se, zda se jim městské části nebo magistrát věnují.

1. Pojízdné pivní bary

Strážníci v Praze rozdali o prodlouženém víkendu turistům na pivních kolech 11 pokut.

Pojízdné pivní bary jsou oblíbené u turistů, ale obyvatelé žijící v centru Prahy je zatracují. Vadí jim hluk opilců v ulicích i to, jak vozítka zdržují dopravu.

Vedení Prahy 1 připravilo návrh dopravního opatření, který by stroje poháněné šlapajícími zákazníky mohl z centra vytěsnit. V ulicích budou umístěny dodatkové značky se zákazem vjezdu kolům širším než 1,2 metru. Podobný zákaz zvolila i Praha 7 v Letenských sadech.

K zákazu radnice využije stejnou lokalitu, pro kterou již platí zákaz vjezdu do centra autům s hmotností nad 3,5 tuny, případně nad šest tun. Na silnici tak nepřibude nová značka, ale ta původní bude doplněna o dodatkovou tabulku.

Podle radního pro dopravu v Praze 1 Davida Skály by měly být značky rozmístěny do léta.

2. „Historické“ vyhlídkové vozy

Kočáry s koňmi, které dříve po královské cestě jezdily, nahradily v Mostecké ulici dlouhé limuzíny.

Magistrát připravuje omezení pro otevřené vozy, které se vydávají za historická auta a jejich provozovatelé nabízejí vyhlídkové jízdy. V centru zabírají parkovací místa, jak je to často vidět v Mostecké ulici, ale i v okolí Staroměstského nebo Hradčanského náměstí.

Občané Prahy 1 už proti jejich provozovatelům sepsali petici.

„Tyto lokality stále více trpí zvýšenou intenzitou dopravy, která je spojená s nadměrným hlukem a nadměrným zápachem z těchto vozidel, zabíráním parkovacích míst v rezidentních zónách, ale i zabíráním míst pro zásobování a rozsáhlé plochy ve vozovce,“ píše autor petice Otakar Pospíšil.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by mělo dojít ke snížení počtu těchto „veteránů“ ze 150 na čtyřicet vozů, dále bude upravena jejich výletní trasa a nástupní místa, napsal primátor na Facebooku.

Magistrát také plánuje zařadit tyto vozy do kategorie taxislužeb. Cena za jízdu by tak nesměla přesáhnout 28 korun za kilometr. Nyní provozovatelé vybírají okolo 490 až 2900 korun za hodinu jízdy.

„Dosud byly mylně považovány za takzvanou zvláštní linkovou přepravu. Magistrát nyní prověřuje opatření, podle kterého by od příštího roku měly být brány jako vozidla taxislužby a mít limitovanou horní hranici ceny, za kterou mohou služby provozovat,“ uvedl k problematice náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

3. Pandy a další plyšáci na náměstí

Historické centrum města je zaplněné "umělci" s nafukovacími zvířaty, jako jsou pandy ale i známé filmové postavy z Madagaskaru, či Krteček nebo Méďa. (11. 5. 2019)

Tradičním doplňkem Staroměstského náměstí se v posledních letech staly třímetrové masky zvířat, nejčastěji pand, goril nebo ledních medvědů. Za poplatek se s nimi turisté nechávají fotit, ale to zřejmě nebude trvat dlouho.

Vedení magistrátu připravuje novelu vyhlášky o buskingu, který atrakci zakáže. Nově bude vyhláška blíže zpecifikovat co je ještě umění, a co atrakce.  

Zákaz dostanou také všichni buskeři, kteří způsobují na ulici svým výstupem zápach, nebo ji jinak znečišťují. Do této kategorie patří například takzvaní bublináři, nebo umělci, kteří používají pro malbu spreje.

Úpravu vyhlášky nyní budou připomínkovat jednotlivé městské části. Zastupitelstvo by ji mělo schválit na konci letošního října.

4. Reklamy a jiný vizuální smog

Královská cesta, tedy historická trasa centrem Prahy po níž projížděli nastávající čeští králové ke korunovaci, jde dnes sídlem mnoha turistických lákadel. Třeba thajské masáže za 9 euro lákají turisty i místní v Mostecké ulici.

Několikametrové reklamní cedule, nevzhledné reklamní štíty nebo dopravní značení na každém metru chodníku. Centrum na některých místech trápí takzvaný vizuální smog.

Reklama hyzdí panorama v okolí Staroměstského náměstí, nebo v Mostecké ulici, která je součástí Královské cesty. V minulosti ulicí přijížděli panovníci českých zemí, ale dnes připomíná spíše cestu kolem světa. Prodejci tam nabízejí thajské masáže, ruské matriošky, nebo „staročeský“ trdelník původem z Maďarska.

Pražský magistrát nemá příliš možností, jak se s tímto novodobým nešvarem vypořádat.

„Naprostá většina domů v pražské památkové rezervaci nepatří městu. Chráníme svobodu podnikání, proto musíme hledat řešení, na kterém budou chtít spolupracovat vlastníci domů,“ uvedla radní pro kulturu Hana Třeštíková.

Navrhovaným řešením ze strany magistrátu je dohoda s majitely obchodů, aby si zařídili nové a standardizované vývěsní štíty, na které by dostali příspěvek.

„U pronájmů domů v majetku města chceme do budoucna totéž zanést do smluv,“ dodala.

5. Hluční návštěvníci barů

Měřič hluku měl dokázat, že noční ruch překračuje povolené normy. Opilce sváděl k soutěžení.

Nejen historické památky jsou u turistů oblíbené, ale i české hospody a restaurace. Protikuřácký zákon ale vyhnal část štamgastů s cigaretou před hospody na ulici. Pár měsíců situaci uklidňoval antikonfliktní tým a letos v dubnu Praha 1 kvůli hluku uzavřela několik ulic v centru.

Od desáté večerní do třetí hodiny ranní byla omezena doprava v ulicích Dlouhá (od křižovatky s ulicí Dušní po křižovatku s ulicí Hradební), V Kolkovně, Rámová, Rybná, Masná a Kozí (od křižovatky s ulicí Haštalskou po křižovatku s ulicí Dlouhá).

Po dvou týdnech soud opatření zrušil kvůli formálnímu pochybení při vyhlášení opatření, ale jeho dopad si vedení městské části pochvalovalo.

Radnice se už dříve pokusila řešit rámus instalací měřiče hluku. Výsledek byl ale zcela opačný. Do Dlouhé a okolních ulic totiž zařízení přitáhlo ještě více vtipálků, kteří si měřili třeba to, kdo umí hlasitěji zpívat, nebo komu víc burácí motor.

6. Místo vozítek segway obtěžují koloběžkáři

Centrum Prahy zaplavili turisté na elektrických koloběžkách (12. října 2018)

Vozítka segway musela na konci loňského roku zmizet z širšího centra Prahy, vedeni Prahy 1 má od nich klid už od zimy 2016 díky značkám zakazujícím jízdu na segwayi.

Na konci roku 2018 se ale novým postrachem chodců staly elektrokoloběžky Lime.

Moderní způsob přepravy si oblíbila řada lidí, často všal jízdou porušují zákon. Ten posuzuje elektrokoloběžky stejně jako jízdní kola, proto by na nich lidé neměli jezdit po chodnících. Navíc je uživatelé po jízdě nechávají na různých místech, kde se můžou stát překážkou nejen pro chodce, ale i pro auta.

Zelené koloběžky následně doplnila žlutá kola s elektromotorem od společnosti Homeport z pražského Karlína.

Magistrát se zástupci všech společností podepsal na konci září 2018 memorandum o spolupráci s cílem nejen zlepšit mobilitu obyvatel, ale především se společnosti zavázaly k řádnému a bezkonfliktnímu provozování svých služeb.

Měly by také motivovat své zákazníky k odkládání kol a koloběžek na předem určených místech, nebo na místech, kde nebudou překážet. Podle pravidel dohodnutých v polovině června by se měly například na Královské cestě koloběžky úplně vypnout.

7. Pomočené rohy nejen památných domů

Pomočená zákoutí Prahy chodí uklízet pracovníci Pražských služeb, v některých lokalitách i každý den.

Romantická zákoutí Prahy se na některých místech v průběhu týdne proměňují ve veřejné záchody. Některá místa se oplachují jednou týdně, ale do určitých lokalit musejí uklízeči každý den. 

Jsou to například ulice Na Příkopě, Provaznická, Celetná, Platnéřská či lokality Uhelný trh, Staroměstské náměstí, Jungmannovo náměstí nebo Masarykovo nádraží. Jednou týdně se pak v centru čistí například lokality Dlouhá, Divadelní či Vodičkova, Žižkovský tunel, ulice Bořivojova, Ocelářská či okolí stanic metra Dejvická, Hradčanská, Vltavská a Nádraží Holešovice.

Čištění ulic zajišťuje Technická správa komunikací prostřednictvím Pražských služeb, která na úklid používá dezinfekci.

Toalety v Praze 1

P1 vlastní či spravuje toalety na těchto adresách, které pronajímá soukromému provozovateli: 

  • č.p. 36, Malostranské náměstí 22
  • č.p. 769, Štupartská 18
  • č.p. 18, Valdštejnské náměstí 5
  • č.p. 111, Pohořelec 25
  • č.p. 134 U Sovových mlýnů 1
  • č.p. 120, Letenská 5 (Vojanovy sady)
  • č.p. 661, Františkánská zahrada
  • č.p. 226, Slovanský ostrov
  • č.p. 1122, Uhelný trh
  • + v pasáži Úřadu ve Vodičkově ulici (otevřeno stejně jako úřad) a veřejné WC na Opyši (pod Bruskou 2)

„Úklid v současné době provádějí tři posádky, každá má k dispozici multikáru s kropicí nástavbou a podle povahy místa splachuje lištou nebo ručně hadicí. Splachuje se roztokem speciálního ekologického dezinfekčního prostředku,“ řekla mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Situaci by mohlo pomoci, kdyby v centru bylo více veřejných toalet. Podle informací Institutu plánování a rozvoje (IPR) bylo v roce v Praze celkem 247 toalet a v památkové rezervaci 75. Mapu toalet najdete na geoportalpraha.cz.

„Obecně je situace veřejných toalet v Praze v porovnání například se zahraničními metropolemi průměrná. Máme toalety ve stanicích metra a postupně se toalety objevují i v parcích. Na druhou stranu je stále velký prostor pro zlepšení zejména v dostupnosti i v kvalitě veřejných toalet v Praze,“ dodal mluvčí IPR Marek Vácha.

Nové toalety by měly brzy vzniknout na Hořejším nábřeží v jedné z rekonstruovaných kobek, další mají být v parku na Karlově náměstí, nebo u budoucí lávky na nábřeží Stromovky.

Otevírací doba toalet patřících Praze 1 je každý den od 9 do  21 hodin.

8. Dealeři drog i těl

Bezpečnostní kontrola na Václavském náměstí (ilustrační snímek)

Zejména centrum patří k místům, kde je zvýšená kriminalita. Nejznámějšími adresami jsou ulice: Ve Smečkách (prostituce), Čelakovského sady (distribuce a aplikace drog), Pařížská (skimeři kradoucí data z platebních karet), Melantrichova (kapsáři) a Václavské náměstí, kde se policie zaměřuje na dealery drog.

Podle bilanční zprávy pražských policistů se kriminalita ve městě už několik let snižuje. V roce 1999 se počet trestných činů vyšplhal na rekordních 120 tisíc případů, od té doby číslo postupně klesá.

„V oblasti registrované trestné činnosti zaznamenala pražská policie pokračující klesající trend a to o 6,2 procent, z 50 726 trestných činů na 47 601, z nichž objasnili 12 129 skutků tj. 25,5 procent. V meziročním srovnání se tak objasněnost trestné činnosti o tři procenta zvýšila,“ sdělila k bilanci za rok 2018 mluvčí policie Andrea Zoulová.

Epicentra kriminality v centru Prahy

Největší podíl na pražské kriminalitě mají krádeže, 47 procent. Za loňský rok policisté vyšetřovali čtrnáct vražd a všechny byly objasněny.

Pražané klesající počet trestných činů vnímají, vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos Public Affairs z ledna. Podle něj se cítí bezpečně 92 procent obyvatel starších padesáti let, z toho 32 procent odpovědělo „Rozhodně ano“ a šedesát procent „Spíše ano“.

Největší pocit bezpečí mají obyvatelé Prahy 17 a 20, nejhůře z průzkumu vyšla Praha 1, kde se bezpečně cítí 74 procent.

9. Park „Sherwood“ u hlavního nádraží

Park zvaný Sherwood u hlavního železničního nádrží vítá všechny návštěvníky perly UNESCO

Park Vrchlického sady u Hlavního nádraží je dlouhodobě ve špatném stavu. Negativní pověst si „Sherwood“ drží od 90. let a od té doby se prakticky nezměnil.

Praha 1 s revitalizací nespěchá, protože čeká na výsledek jednání o tramvajové trati.

„Za Prahu 1 zatím řešíme situaci toalet, po dočasném umístění pisoárů chceme v dohledné době vypsat soutěž na stálé toalety, které ovšem budou splňovat nároky pro takto vytížené území se specifickými potřebami,“ řekl radní Prahy 1 pro životní prostředí Petr Kučera.

Úpravy se zřejmě v brzké době nedočkají točité schody v tubusech po stranách hlavního vchodu. Ty spojují chodník s parkovištěm na střeše nádraží, ale ve večerních hodinách se do nich nikdo neodváží vstoupit.

„Schody se nacházejíí tak trochu na ‚území nikoho‘. Praze 1 to území nepatří, je to součást infrastruktury nádraží. Budeme se snažit domluvit s majitelem, aby se stav tohoto území zlepšil. Dříve toto území řešil projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží a přilehlých území tzv. ‚Grande Stazione‘, který však zkolaboval a od té doby jsou schody stále ve stejném stavu,“ uvedl místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN).

10. Přeplněnost centra Prahy turisty

Karlův most v Praze

Město Praha se podobně jako jiná evropská města začíná potýkat s enormním zájmem turistů, pro které přestává být v centru místo.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v roce 2018 ubytovalo v Praze celkem 7,9 milionů hostů, z toho 84,5 procent tvořili hosté ze zahraničí. Oproti předchozímu roku je to o 242 tisíc turistů více.

„V pražských ubytovacích zařízeních se v průběhu 1. až 4. čtvrtletí 2018 ubytovalo 37,1 procent všech registrovaných návštěvníků ČR a 62,8 procent všech zahraničních hostů (nerezidentů),“ uvedla Marcela Píšová z pražské krajské správy ČSÚ.

Podle statistik je turistů v Praze nejvíce v srpnu a většinou přespávají dvě noci. Nejvíc jich tradičně přijíždí z Německa, tvořili 14 procent všech registrovaných hostů. Hojně Prahu navštěvují také Američané, Britové a Rusové.

Proti masové turistice chtělo minulé vedení Prahy 1 bojovat zdražením alkoholu, aby centrum nelákalo jen skupinky loučící se se svobodou. Magistrát se touto problematikou zatím zabývat nebude.

Rozptýlit turisty se snaží státní agentura na podporu turismu CzechTourism. Ta turisty láká i do různých městských částí, například do oblasti Holešovic v Praze 7, ale i do sousedních regionů.

„Prvoturisté z takzvaných vzdálených trhů, tedy například Asiaté, Američané, přilétají na svou první návštěvu v rámci přímých leteckých spojení přímo do metropole. Našim úkolem je jim poté nabídnout turistické atraktivity i mimo centrum Prahy nebo v rámci ostatních přilehlých regionů,“ uvedla mluvčí agentury Michaela Klofcová.

,