Když se cyklisté v Hradci Králové před lety dožadovali, aby jim město vyhrnovalo zasněžené stezky, neuspěli. „Hradecká radnice říkala, že není možné protahovat cyklostezky, byť jsou mezinárodní a páteřní, protože to není jejich území,“ vysvětluje koordinátor sdružení Hradecká stezka Jiří Štrupl a vypráví, jak si s cyklisty dělali legraci z toho, že budou stezky vyhrnovat sami.
Záhy se však tak skutečně stalo, když si hradečtí nadšenci sestavili tzv. cyklopluh. „Tehdy uniklo třináctivteřinové video, na kterém jede pluh po Hradci. Mělo to asi třicet tisíc zhlédnutí za týden,“ vzpomíná konstruktér cyklopluhu Štrupl a dodává, že o projektu v Hradci vznikaly reportáže.
Sníh nás na rozdíl od silničářů nepřekvapí! #cyklopluh pic.twitter.com/uVJG11QHpm
— AutoMat (@spolekautomat) November 27, 2023
Po úspěchu cyklopluhu v Hradci se přístroj v rámci kampaně Do práce na kole přesunul do Prahy. „V Praze říkali, že mají taky úseky stezek, typicky třeba A22, co vede podél Botiče k Vltavě, která se v zimě neudržuje, a přitom je to důležité spojení. Pluh tady přišel na zkoušku a po zimě už tady zůstal,“ líčí Štrupl.
„Tohle je takzvaný šípový pluh rozkládací, kde si uživatel může volit šířku podle toho, jak širokou stopu chce vyhrnovat,“ popisuje Štrupl přístroj. „Pluh se naklápí podle podélného čepu. To je kvůli sklonu vozovky a odtoku vody.“
Dobrovolníci z Prahy se později složili na novější model, který se nyní využívá na Jižním Městě. „Ta mladší verze má telegrafický sklápěč, který umožňuje přitlačovat pružinou pluh k zemi tak, aby byl účinnější,“ uvádí Štrupl.
Nejlepší pro přimontování pluhu jsou podle něj nákladní kola. „Mají sílu tahat vleky nebo nějaký náklad, takže s pluhem si snadno poradí,“ vysvětluje. „V prvopočátcích jsme měli obyčejná kola, ale lepší byla horská nebo sněžná, a uživatelé museli jet pomaleji a se zařazeným sníženým rychlostním stupněm,“ dodává Štrupl, který vyhrnuje i s elektrokolem.
Praha má první cyklostupátko. Řešíte nesmysly, kritizují nápad na sítích |
Když padá sníh a tedy cyklostezky potřebují prohrnout, hlásí se pražskému spolku AutoMat, který v metropoli podporuje především veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu, dobrovolníci na směny. „Nesmějí se bát vstávat brzo ráno, když začne sněžit,“ říká Štrupl. Nejlepší čas na vyhrnování je podle něj ve čtyři hodiny ráno, kdy je napadaný sníh ještě netknutý. „Čerstvý prašan se uklízí nejlépe, ideálně, když je trochu vlhký.“
Vedle cyklistů vítají tuto dobrovolnickou práci také běžkaři. „Když jezdíme s tím šípovým pluhem, tak z té jedné poloviny, kterou chceme mít čistou, nahrneme (sníh) do protisměru a tu necháváme zasněženou tam, kde je stopa pro běžkaře,“ vysvětlil Štrupl.
