Cyklozábradí a cyklostupátka využívají města s rozvinutější cyklistickou infrastrukturou, například polské Katovice, Vídeň či města v Nizozemí. Někde jsou vnímána i jako symbol propagace cyklistické dopravy.
V pražských ulicích jde o novinku, kterou se v týdnu pochlubil na sítích náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Podle jeho popisu umožní cyklistům pohodlně počkat a opřít se při čekání na zelenou.
„Pro pilotní projekt cykloodpočívadla jsme záměrně zvolili vhodné umístění na samostatně odděleném cyklopásu s cyklosemaforem. Takto bezpečně řešený přejezd je tu také nově,“ vyzdvihl náměstek na Facebooku.
Bezpečnější přejezd pro cyklisty vznikl spolu se zprovozněním nájezdové rampy na Rozvadovskou spojku, která při výjezdu z města ušetří kilometry motoristům, letos v létě. Tehdy instalovali v cyklopruhu i čidlo sledující pohyb cyklistů, díky kterému dostávají automaticky na semaforu zelenou.
Vymoženost v podobě cyklostupátka tak někteří nechápou. „Cyklopřejezd používám při cestě domů, je super, ale tomuto nesmyslu nerozumím. K čemu se potřebuji držet zábradlí při čekání na zelenou, které tu nikdy netrvá víc jak dvě sekundy?“ ptá se třeba Jiří Prokeš.
Další uživatelé se pozastavují nad výběrem lokality, samotným cyklopruhem na dálničním přivaděči nebo kroutí hlavou nad tím, že infrastruktura lidi navede na úsek, kde cyklopruh chybí.
„Škoda, že tahle vylepšení vás nalákají tudy jet třeba směrem na Motol, kde je to cyklospojení pořád o život. Věřím, že časem bude cyklopruh i tam, neboť pouštět lidi na kolech do jízdního pruhu společně s auty v místech, kde je povolená rychlost víc než 50 kilometrů v hodině, je extrémně nebezpečné,“ dodává uživatelka Sasu Poláková.
