Před sedmdesáti lety v červnu 1942 zavřeli nacisté všechny lidické muže do stodoly tamního Horákova statku. Bylo jich 173. Později je na dvoře postříleli.
Mezi nimi byl i páter Josef Štemberka. Co se dělo uvnitř stodoly, nemůže nikdo dosvědčit. Zřejmě se to ale stane tématem, o kterém bude diskutovat Vatikán. Kardinál Dominik Duka připustil, že církev začne posuzovat, zda má být páter Štemberka vyhlášen za blahoslaveného. To je předstupeň případného prohlášení za svatého. Loni se stal blahoslaveným Jan Pavel II.
"Tady bude zapotřebí udělat opravdu veliký sběr dat. Arcibiskupství je v současné době zaměstnáno přípravou procesu kardinála Josefa Berana, který zatím ještě není hotový. Není úplně rozumné nedokončit jedno a začít okamžitě druhé," řekl Duka.
Páter zemřel, i když mohl odejít
Na blahořečení Štemberky se kardinála Duky opakovaně ptali potomci pamětníků lidické tragédie. Naposledy to bylo v rámci diskuse, kterou s kardinálem v Lidicích vedl historik Zdeněk Mahler, autor předlohy k filmu Lidice.
"Páter Štemberka sehrál významnou roli v tom, že jakkoliv byli lidičtí chlapáci urostlí, se situací se těžko vyrovnávali. Pan farář jim pomohl k duševní vyrovnanosti," řekl Mahler.
Lidický kněz a jeho možné blahoslaveníPáter Josef Štemberka působil v Lidicích 33 let. 10. června 1942 zahynul spolu s dalšími 172 muži při vyhlazení vesnice. Říká se, že se mohl násilné smrti vyhnout, ale rozhodl se zůstat se svými farníky. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Blahořečení, prohlášení za blahoslaveného, znamená, že se církev zaručuje, že daná osoba je v nebi a je možné jí prokazovat úctu. Následujícím, vyšším stupněm je prohlášení za svatého. |
Podle poválečných svědectví esesáků odcházeli lidičtí muži před popravčí četu klidně, zpříma a statečně. Dokonce nebyli spoutaní a neměli zavázané oči. Historik Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu uvedl, že věří, že se muži ve stodole spolu s páterem modlili. "Věřím, že tak hledali cestu na tom kroku do věčnosti, kdy je obklopovala hrůza," říká Stehlík.
Tento moment by mohl být důvodem k blahořečení, a to spolu s tvrzením, že farář měl na vybranou a zahynout nemusel. Rozhodl se tak prý proto, aby byl v nejtěžší chvíli se svými farníky.
Pro potomky pamětníků je páter svatý
Podle Duky bude blahořečení Štemberky církev řešit, až historici dokončí soupis mapující nacistickou a komunistickou totalitu, který bude podobné příběhy obsahovat. Pak budou historici ještě diskutovat, zda měl páter Štemberka skutečně možnost volby. Podle Duky v archivech není zmínka o tom, že by Max Rostock, důstojník SS, který velel vraždění v Lidicích, opravdu dával páterovi milost.
"Rostock byl člověk velice antiklerikální, nedá se předpokládat, že by toto udělal," říká kardinál. Podobně mluví i historik Stehlík. "Kněží pro nacisty byli stejně nebezpeční jako pro komunisty a já nevidím reálně, že by nacisté takovou nabídku učinili," říká Stehlík.
Podle potomků lidických pamětníků na tom však nesejde. Štemberka je pro ně svatý už dávno. "V srdcích věřících svatý je. Stal se svatým tím, že šel se svými ovečkami na popravu. Je to vzácný příklad křesťanské sounáležitosti kněze s farníky," řekl předseda Občanského sdružení Lidice Antonín Nešpor, který shromažďuje data o tragédii. A dodává, že páter volbu měl a na smrt šel dobrovolně.
