„Připomínáme si zázrak, který se stal v chrámě v Jeruzalémě před dvěma tisíci lety,“ vysvětlil rabín Jair Jirmejahu Jerochim, proč se svátek světla slaví.
Na jeho pražskou oslavu se sešlo několik desítek lidí, kteří společně zapálili svíce, tančili a užili si tradiční smažené koblihy.
Zvyk se podle něj dodržuje i v těžkých časech, jako je současný konflikt, který se odehrává v Izraeli a Palestině. „Tuhle tradici nemůžeme přerušit,“ řekl rabín.
„Letos jsme tu počtvrté. Každý rok se snažíme, aby to bylo lepší a lepší,“ popsal historii chanukového setkávání na Praze 2. U jejího zrodu byla Jana Černochová, bývalá starostka městské části a nynější ministryně obrany. Na ni poté navázal současný starosta Jan Korseska.
Podle rabína Jerochima i starosty Korsesky byla před 2. světovou válkou největší židovská komunita v Praze právě v druhé městské části. Proto se oslavy a šíření světla konají tam.
„Před druhou světovou válkou tady byli naši občané, kteří ty Vinohrady stavěli a starali se,“ vysvětlil starosta, proč mu přijde logické, aby městská část oslavy podporovala.
Stromečky, dekorace i betlémy. Prostějovské muzeum nabízí Vánoční inspiraci |
„Ta tradice je bezvadná. Jediné je, že my tady momentálně nejíme koblížky, které jsou udělané na olivovém oleji,“ popsal starosta odklon od tradice, ke kterému na oslavě došlo.
Chanuka je osmidenní židovský svátek, kterým si lidé připomínají zázrak v jeruzalémském chrámu před více než dvěma tisíci lety po napadení Řeky, kteří znehodnotili většinu svěceného oleje. Poslední zásoby, které měly stačit pouze na jeden den, však vydržely hořet osm dní než došlo k přípravě dalšího oleje.
„To je světlo, které patří všem národům, a chceme, aby to světlo měli všichni,“ dodal Jerochim. „Všichni chceme světlo, mír a lásku.“
Svátek je pohyblivý, jeho termín se určuje podle židovského kalendáře. Typickými tradicemi, které se během svátku drží, je zapalování svící na osmiramenném svícnu a konzumace smažených pokrmů, například koblih.
